k ničemuž učiníš. Ps72,21 Nebo vzplameňeno jest srdce mé a ledvie mé proměňeny sú Ps72,22 a já k nicu učiňen sem, a nevěděl sem. Ps72,23 Jako hovado učiňen sem u tebe, a já vešdy s tobú. Ps72,24 Držals ruku pravú mú a u vuoli v tvéj dovedls mě a s chvalú přijals mě. Ps72,25 Nebo co mně v nebi a ot tebe co sem chtěl na zemi? Ps72,26 Zhynulo tělo mé a srdce mé, buoh srdcě mého a strana má, buoh na věk. Ps72,27 Nebo aj, již vzdalijí sě ot tebe, pohynú, ztratils všěckny, již vilé ot tebe. Ps72,28 Ale mně přídržěti [sě]text doplněný editorem[596]přídržěti <sě>] adhaerere lat. k bohu dobro jest, položiti v hospodinu bozě naději mú, abych zvěstoval všě kázanie tvá u vratech dceři Sion.
Ut quid, Deus, repulisticizojazyčný text
Ps73,1 U co, bože, otpudils nás v konec, rozhněval sě ryd tvój na ovcě pastvy tvé? Ps73,2 Pamětiv buď sboru tvého, jejž si jměl ot počátka. Vykúpil si prut dědiny tvé, huora Sion, v ňemžs přěbýval v niej. Ps73,3 Vzdvihni rucě tvoji na pýchy jich v konec, kako mnoho zlého učinil jest nepřietel v svatém! Ps73,4 A chválili sě, již nenáviděli tebe, u prostřěd hodóv tvých. Položili znamenie svá, znamenie, Ps73,5 a nepoznali jako u výští na vysočstvie. Jako v lesě drevném sekyrami Ps73,6 vyrubali dřvi své v to v samo, v sekyřě a v bradatici svrhli ji. Ps73,7 Zažhli ohňem svátost tvú, na zemi poskvrnili stan jmene tvého. Ps73,8 Řekli v srdci svém pokolenie jich spolu:
