nepřátel svých panovati bude. Ps9,27 Nebo řekl jest v srdci svém: „Nehnu sě ot narozenie až do narozenie, bez zlého.“ Ps9,28 Jehož zlořečenie plna jsú usta a hořkosti a lsti, pod jazykem jeho úsilé a bolest. Ps9,29 Sedí v lákavách s bohatými v tajných, aby zabil nevinného. Ps9,30 Oči jeho v chudého zřie, láká v skrytě jako lev v jěskyni svéj. Láká, aby popadl chudého, popadnúti chudého, když přitrhne jej. Ps9,31 V osidle svém ponížil jej, nakloní sě i padne, když panovati bude chudým. Ps9,32 Nebo řekl jest v srdci svém: „Zapomněl jest buoh, otvrátil jest obličěj svój, aby neviděl do koncě.“ Ps9,33 Vstaň, bože hospodine, povyš sě ruka tvá, nezapomínaj chudých. Ps9,34 Pro co rozdráždil nemilostivý hospodina? Nebo řekl jest v srdci svém: „Nevzeptá.“ Ps9,35 Vidíš, nebo ty úsilé a bolest znamenáš, aby dal jě v rucě tvoji. Nebo tobě ostaven jest chudý, sirotku ty budeš spomocník. Ps9,36 Zetři rámě hřiešného a zlostného, hládán bude hřiech jeho, a nebude nalezen. Ps9,37 Hospodin kraloval u věk a u věk věkóv, zahynete, národové, s země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal hospodin, přihotovánie srdcě jich slyšalo jest ucho tvé, Ps9,39 suď sirotku a tichému, aby nepřiložil viece veličiti sě člověk na zemi.