v hřiešiech, s lidmi dělajícími ducholovstvie, a nebudu obcěvati s vybranými s jich. Ps140,5 Potreskce mne pravý u milosrdí a láti mi bude, ale olej hřiešného neztuční hlavy mé. Nebo ješče [i]text doplněný editorem[1157]i] et lat. modlitva má v dobrovolenství v jich, Ps140,6 pohlceni sú přičiňeni k uopocě sudí jich. Uslyšie slova má, nebo mohli sú. Ps140,7 Jako tučnost země vypučila sě jest na zemi, rozrušili sú kosti našě podlé pekla. Ps140,8 Nebo k tobě, hospodine, [hospodine]text doplněný editorem[1159]hospodine] Domine lat., oči moji, v tobě sem naději jměl, neotnos dušě mé. Ps140,9 Střěz mne, hospodine, ot osidla, jež polékli mně, a ot ohyzd dělajících ducholovstvo. Ps140,10 Padnú v teneto v jeho hřiešní, samosobně sem jáz, až i přějdu.
Voce mea adcizojazyčný text Dominum clamavicizojazyčný text
Ps141,1 Ps141,2 Hlasem mým k hospodinu volal sem, hlasem mým k hospodinu modlil sem sě. Ps141,3 Vylévaji v uobezřění v jeho modlitvu mú a nuzenie mé přěd ním zvěstuji, Ps141,4 v zhynování ze mne ducha mého, a tys poznal stzě mé. Na cěstě téj, na niejž chodiech, skryli osidlo mně. Ps141,5 Znamenávách na pravici a vidiech a nebieše, jenž by poznal mě. Pohynul běh ote mne a nenie, jenž by hládal dušě mé. Ps141,6 Křičal sem k tobě, hospodine, řekl sem: „Ty jsi nadějě má, čiest má v zemi živých.“ Ps141,7 Vezři k modlbě k méj, nebo ponížen sem přieliš. Vysvoboď mě ot lákajících mne,
