do koncě. Ps48,11 Neuzří zhynutie, když uzří múdré mrúce, spolu nemúdrý a blázn přějdú. A ostavie jiným bohatstvie svá Ps48,12 a rovové jich dóm jich na věk, stanové jich ot národa a v národě, vzývali sú jména svá v zemích v svých. Ps48,13 A člověk, když ve čsti byl, nerozuměl, přijednán jest k skotu k nemúdrému a podoben učiňen jest jim. Ps48,14 Ta cěsta oněch pohoršenie jim a potom v ustech svých slíbie sě. Ps48,15 Jako ovcě u pekle položeni sú, smrt spaství jě. I vzpanují nad nimi pravedlní v jitřni a spomoc jich zvetšie u pekle ot slávy jich. Ps48,16 Však zajisté buoh vykúpí duši mú z ruky pekelné, když vezme mě. Ps48,17 Neboj sě, když bohat učiňen bude člověk a když rozmnožena bude chvála domu jeho. Ps48,18 Nebo když zhyne, nepobéře všeho ani sstúpí s ním chvála domu jeho. Ps48,19 Nebo dušě jeho v životě v jeho požehnána bude, zpoviedati sě bude tobě, když dobřě učiníš jemu. Ps48,20 Vejde až v národy otcóv svých, až na věk neuzří sviecě. Ps48,21 Člověk, když ve čsti bieše, nerozuměl, přijednán jest skotu nemúdrému a podoben učiňen jest jim.
Deus deorumcizojazyčný text
Ps49,1 Bóh bohóv hospodin mluvil jest a povolal země ot sluncě vschodu až do západa, Ps49,2 z Sion tvář krásy jeho. Ps49,3 Buoh zjěvně příde, buoh náš, a nevzmlčí. Oheň v uobezřění jeho vzhoří sě
