o skutciech toho ciesaře Jindřicha, ktož žádá viec věděti, kroniku čti římskú, ale nynie buď dosti.
O přieběziech krále Janových a porodu jeho dětí a o jiných mnohých věčiech mezitiem
{Dva krále římská}textový orientátor
A tiem pak král Jan po smrti otce jeho v sedmnácti letech stáři jsa, měl z svú ženú Elžkú najprvé Marklétú dceru svú prvú léto Božie tisíc tři sta a čtrnádct, jenžto jest potom za Jindřicha za vévodu bavorského byl oddal, s niežto ten vévoda byl měl syna, ale skoro umřel jest. A ona viec dětí nemievala, takž bez plodu i umřela jest ta jistá Markléta. Potom pak léto Božie tisíc tři sta a padnáct král Jan s Elžkú svú ženú měl opět druhú dceru Jitu, jenžto synu Filipovu krále franckého Janovi oddána jest byla, s nížto ten jistý Jan měl krále Karla syna franského a bratry jeho, to jest Ludvíka andegavenského a Jana baturitorenského a Filipa burgunského vévody. Téhož léta, když ten jistý Jan král královstvie české zčestně zpravováše. Po smrti Jindřichově ciesařově mezi volenci ciesařskými pro volenie krále římského veliký sě jest svár stal. Proněžto trirský arcibiskup bratr Jindřichóv ciesařóv a Jan král český syn jeho a Petr arcibiskup mohučský Voldmara markrabí bramburského k své jako připudivše povoliti, na poli blízko od Frankfurta podlé té vody Mogam Lodvíka bavorského vévody římským králem volili jsú. A tak pak toho volenie potvrdili s velikým množstvím lidí do Frankfurta jeli a jeho v králově přípravě do města z sobú uvedli a tu v kostele svatého Bartolomějě, jakož obyčej jest říským králóm na oltář jeho vsadili. Odtavad pak vedli jeho do Cách a tu mohučský arcibiskup jeho zmazal na královstvie a na králové stolici prostřěd města posadil. S druhé strany kolínský arcibiskup Rotercuk a Rudolf saské knieže jednoho z vévod rakúských volili jménem Fridrika, také jsú vzvolili římským králem, jehož kolínský arcibiskup zpósobil a připravil, aby tajně do města
