„Všelikterý duch chval Hospodina a všickni jazykové jemu sě vyznávajte.“ Tehdy papež ten div veliký uslyšav, na věky ustavil jest, aby slovanským jazykem mše svaté a jiné službě Boží slúženy byly. A tak po arcibiskupstvích a po vlastech, to jest v spalerenském, v ragunienským a v adrianským a po všech jich biskupiech i po mnohých také biskupstvích jiných. Tak aby arcibiskupové i biskupové jiní i všickni kněžie té řeči mše i jiné službě Božie slúžili, jakžto i do dnešnieho dne v slovanským jazyku slúží.
O zkažení a o konci králevstvie moravského i stolice jeho a také o opravení toho králevstvie a o převedení do Čech po mnohých letech tuto sě praví
Když pak ten jistý král moravský syn Svatoplukóv někdy řečeného krále moravského od svatého Metudia arcibiskupa klet jsa, malý čas potom živ byl, královstvie své moravské promrhal neb ztratil jest, kteréžto královstvie tak jest bylo roztrháno, že diel Uhrové, diel Rakušené, diel Polanové velikú svú mocí a panstvím jako po kusiech mezy sě rozdělili jsú. A takž Králevstvie moravské ovšem zkaženo, popleněno a roztrháno bylo jest. A město velehradské z kořen také zbořeno jest bylo. Potom pak král i králevstvie i také arcibiskupstvie u Moravie ovšem potuchlo a viec by to přestalo, ale však potom pak královstvie moravské po devadesáti a po dvú letú, to jest léto od narozenie Syna Božího po tisíci a po osmdesetpripisek_interlinearni_mladsi_doplneny_textosmdesáti a po šesti letech skrze Jindřicha třetieho ciesaře tiem jménem jmenovaného s povolením a s radú kniežat ciesařských navráceno jest a do Čech přeneseno. Nebo ten jistý ciesař Jindřich vévodu českého Vratislava králem učinil a z země české králevstvie ustavil a z moravské markrabstvie jest učinil a to jisté markrabstvie s kniežectvími, kteréžto za časóv posledného
