všemi. Tito svědkové při tom jsú byli: Boleslav a Hynek vévody slezské, Oldřich hrabie z Hajnova, Ota z Rolandie, Petr z Rozemberga najvěčší komorník králóv, Jindřich podkomořie lipský, Oldřich z Žebráka purkrabie pražský, Beneš z Vartemberga šenk, Heřman z Miličína podstolé, Oldřich z Říčan sudí zemský, Tymo z Koldic, Jindřich z Lichtemburga, Heřman a bratr jeho Hynek synové Pótovi z Fridlant a jiných pánóv mnoho rozličných českých. Dávan, psán tento list u Praze toho měsíce června léta tisícieho třístého a osmnádctého eccizojazyčný text.“
Kterak Lodvík s pomocí krále Janovú boj obdržal a tu král Jan jednoho rakúského jal byl eccizojazyčný text.
Léto Božie tisíc tři sta a bez jednoho dvadcet král Jan město gorlické s tú podkrajinú jeho, ješto odlúčeno bylo od budišínského markrabstvie, k němuž dávno příslušalo, od Jindřicha vévody slezského zasě zemi české svobodně jest navrátil k věčnosti, jakž o tom v tajnicích králových listové plnějie jsú zachovány. Toho léta Ludvík bavorský a rakúský v službu svú moc a sílu shromáždili, každý chtě rád ciesařstvie dosieci. S Ludvíkem král Jan byl s velmi velikým množstvím lidu svého jemu na pomoc. Takž blízko pak od Milndorfa sešli jsú sě vhromadu a špice ujednavše učinichu mezi sebú boj veliký a každý z nich vítězný žádaje býti druh na druha obořichu sě. Proněžto boj byl veliký, takže s obú stranú mnoho jich byv zbito. Ale však s jedné strany viece jich padáše rytieřóv zbitých, točíš Fridrikovy strany, takž pak ten jistý Fridrik byl jest přemožen z svými lidmi a naposledy i jat. Král Jan v tom boji rytieřem byv, mnoho skutkóv vítězských učinil jest síly nelituje a svú sílu, moc ukazuje. Byl jest také jal v tom boji král Jan jednoho Rakusíce jménem Jindřicha bratra Fridrikova vévodu rakúského, a tak Ludvík s pomocí krále Janovú boj jest obdržal. Slíbil jest tento jistý Ludvík byl králi Janovi pro takovú pomoc,
