O té jiezdě, ješto Vladislav z ciesařem s Fridrikem do Vlach byl jel, a o zkažení mediolánského
Král Vladislav z svými kniežaty u veliké síle svého rytieřstva proti Mediolánským bez pochybenie jěti sě připravivše, proněžto vešken dvór ciesařóv tomu sě radováše.
{Čechové jeli do Mediolána}textový orientátor
Ty věci když sě tak staly, král domóv vesele sě vrátil. A takž pak kniežata, hrabie i šlechtici a páni všickni do Prahy svoláni byli a tu jim povědieno, že král z svým vlastním životem proti Mediolánským chce sě zdvihnúti, kterážto zajisté novina mnohým pánóm sě nelíbila, jenž praviechu, by to Danielovu na radu sě stalo, a také z toho horléchu, že sě to bez jich povolenie stalo, na to jdúce tiemto úmyslem, že ty věci nejsú platny, kteréž by z povolením stařějších nebyly stvrzeny. To mlče král sám znamenal, s nižádným sě o to neradiv, sám v sobě to zachoval v své mysli. To když uslyšeli Čechové o Mediolánu, jeli sršatí býti a zvláště mladých pánóv mladost, udatnost sě roznieti, že na vše strany braň pánóm děláchu. Nie, také přemnozí z obecních lidí z svým oružím na tu sě cestu chystáchu. Pronežto veliký dvór do Prahy volán byl nato, aby k té jiezdě udatné a ctné rytieřstvo vybráno bylo. Potom pak královy korúhve stkvúcie vytěžéchu, po nichžto mladých rytieřóv v svém odění množstvie veliké tiehnieše. Gervazius probošt vyšehradský pro krále úsilé zpodjal byl s ním sě vypraviv. Takž pak skrze Řezno vojska i tiehniechu bez číslu lúpež a kořist berúce a cesty sobě meči dělajíce a klestiece.
{Korutanské hory}textový orientátor
S tiem tak na hory i přijídechu korutanské, ale že v té vlasti lidé utekli biechu, na pití a na jedení jmějiechu.
{Počinské hory}textový orientátor
Potom pak na počinské hory přijeli, tu kdež dobrého vína množstvie jest, jimžto sú sě posílili.
{Tridentinské hory}textový orientátor
Opět
