Evangelistu na tom miestě bojovném kostel chtěla učiniti, nebo na tom městě udělávši kostel křížovníky s bielým křížem tu posadila.
{Valentin biskup pražský neumělý}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto a osmdesát u počátku toho léta Soběslav v tom túlání umřel jest, jehožto tělo do Prahy přineseno a na Vyšehradě pohrabáno poctivě. Po něm pak kněz Valentin příjmím Veliš nevelmi umělý biskupem volen byl k libosti vévodině, jenž tehdy viece panováše nežli muž její. Ten jedno dvě létě živ byl a nic po sobě dóstojného ku paměti neostavil.
O jednom vidění, ješto Ota viděl brambuřský markrabie, a udělal tu klášter Bramburk
{Bramburská}textový orientátor
Téhož léta prvý Ota syn Albrechtóv, jenž vstúpil na panovánie po něm v Bramburciech, jakž kronika bramburská svědčí, na tom miestě, kdež nynie jest klášter leninienský sercového zákona, když po trudu lovovém tak jako u polední ten jistý knieže usnul byl a rytieřstvo honili. V tom jistém spaní viděl jest jedno laní, ana jemu za obyčej překážie, aby nespal. Jenž ihned takž, jakž jemu zdálo sě, zastřelil. Potom z toho jistého snu procítiv rozpravil rytieřstvu svému, k němužto jeden z nich takto jest odpověděl: „Miesto toto jest hodné klášteru.“ Někteří pak řekli, že jest hodné k hradu k bojování proti Slovanóm a pohanóm i jiným nevěrným lidem a Božím nepřátelóm. K tomu knieže odpověděl: „Ovšem hrad postavím takový na tomto miestě, z něhožto skrze bojovánie duchovních lidí diáblové nepřietelé ti škaředí puzeni preč budú a já dne súdného bezpečen, dá-li Buoh, jsa na něm čakati budu.“ A tak s tiem inhned poslav k opatovi do Zedeniberka prosil jeho, aby jemu z svého kláštera mnichy poslal na toto miesto, ježto dobrým jménem nadal i vzděl jemu Lenín jmě, ješto
