abychom staré tvrze bořiti mohli a nové dělati v našich zemích k našemu polepšení i našich lidí. Sejdeme-li my s tohoto světa neb budúcí bez plodu mužského, tehdy inhned zbožie naše, země, města i hrady k bratróm našim k Jindřichovi vévodě slezskému, hlohovskému a pánu štětínskému a k jich dědicóm má sě navrátiti. Pakli oni zemrú po sobě plodu mužského neostaviece, ale inhned králi českému dědicky má přijíti. Toto vymluvujemy, že budem-li který súd s žakovstvem, s měšťany, s Židy neb s jinými lidmi mieti, aby sě v tom král ani budúcí jeho nikakž nevázali. Pakli by páni zemené naši podlé listóv králových nám tuto daných přěd námi na tom súdu dosti jmieti nechtěli, jenž by od nás vydán byl, tehdy svobodně přěd králem neb budúcím jeho své nehody žalovati moci budú. Pakli my nebo budúcí naši pohnáni budem přěd krále neb přěd poručníka v Čechách neb u Polště, mámy odpověděti u vratislavské zemi, ktož na ny žalovati bude, odpověděti mámy. Toto také vymlúvámy zvláště, že byli-li bychom my neb budúcí naši nedostatky kterými obtieženi kdy a když bychom prodati neb zastaviti chtěli kterú krajinu neb panstvie kterému kniežeti nám rovnému nebo jinému mimo jiné králi neb budúcích jeho, najprvé k tomu pobieděti mámy, jenž nechtě-li by kúpiti ani v zástavě mieti on, ale to knieže, které u nás kúpilo nebo v zástavě mělo, u manstvie má je od jiných přijeti a jim vierú a poslušenstvie jako pravým pánóm svým zachovati. Pakli by nebyl knieže, jenžto by země své neměl neb krajiny, ale od nás neb budúcích našich u manstvie má to přijěti, kterúžto zástavu neb prodánie král český neb náměstkové jeho sobě lišnú službú obtieženi nebyli, pomoc některú má nám dáti. Tomu všemu na svědectvie list tento na sě smy dali. Též dánie jako na onom dřévniem.“
{Hamfest slezského}textový orientátor
„Známo buď všem nynějšiem i budúcím, že my Jindřich z Božie milosti vévoda slezský a hlohovský a pán zaganský týž vešken obyčej na tomto listě psán má býti jako na onom na Kunrátově, jedině že města a hradové proměnu mají, takž jakž jeho zbožie záleží.“
Odvolánie zasě ciesařovo
Léto Boží tisíc tři sta a třidceti Václav neb Karel prvorozený syn krále Janóv s Blancí jeho ženú odvolán zasě domóv z onych zemí do Licemburku, tu kdež král Jan jeho příštie čakal a jeho velmi poctivě přijal a tu jednak do roku přebyl.
Téhož léta umřela jest králová ciesařova a tak na Zbraslavi podlé otce svého pohrabána.
Léta Božie tisíc tři sta a čtyřdceti oslepen byl král Jan. Léto Božie tisíc tři sta čtyřdceti a jedno založen jest Kartús. Léta Božie tisíc tři sta čtyřdceti a čtyři zvolen jest Arnošt prvý arcibiskup. Téhož léta založen nový kostel praský a také misionáři ustaveni. Téhož léta stalo sě jest založenie biskupstvie litomyšlského. Téhož léta obořil sě praský most den svatého Blažejie.
Král Karel zvolen říským králem
Léta Božie tisíc tři sta čtyřdceti a šest zvolen král Karel římským králem. A téhož léta zabit král Jan v Anglii a tu pohrabán. Téhož léta zjevily sú sě kobylky v české zemi a snědly všecko obylé. Léta Božie tisíc tři sta čtyřdceti a a sedm potvrzeno jest učenie sboru pražského. Téhož léta korunován král Karel z svú ženú k království českému. Téhož léta umřel Ludvík, který sě činil králem římským. Téhož léta založeny Karmelity a Slovany.
Léta Božie tisíc tři sta čtyřdceti a osm založeno Nové Město pražské. Téhož léta bylo třěsenie země veliké v nešpory den svatého Pavla na vieru obrácenie. Téhož léta sňala sě Anna s králem
