Oldřich vévoda zvědě, inhned druhý den do Prahy přijel a vévodstvie české přijal. Potom pak třetí den po přijetí do Prahy nectných a nevěrných zrádcí Vršovčanóv návodem i radú přinucen bratru svému Jaromírovi, zapomněv nad ním bratrské milosti, pro nešlechetnú radu těchto zlostníkóv oči vylúpiti kázal, aby totíš tak od bratra neubezpeče sě u vévodství českém svobodně potom vždy vládl.
O vládaní Oldřichově bratra Jaromíra vévody českého přiemluva třicátá
Léto od narozenie Božieho po tisíci druhého téhož, jako málo hořejie jmenováno, když tento jistý Oldřich vévodstvie české přijal byl, stalo sě jest takto.
{Božena}textový orientátor
Když jednoho času při hodu s lovu jedieše přes jednu svú ves domóv, viděl jest dievku jednu u studnice, ana rúcho péře, jménem Boženu, ješto však jiné jmě jest Blažena nebo Beatrixcizojazyčný text latině jmenuje sě, velmi krásnú, ozdobnú ve vší lepotě. Tu dievku když opatři Oldřich, vešken v jejie žádosti v jejiem milování zažehl sě jest a poslav posly své inhned jest ji vzal sobě za pravú manželku.
{Břecislav šlechetný}textový orientátor
I urodil z nie syna velmi ušlechtilého, jemuž jméno převzděl Břecislav, jež toliko jest řečeno jako zvuk chvály, nebo chvála jeho i slovútnost až do dnešnieho dne slovútně vzní mezi lidmi.
Léta Božie po tisíci třetieho tento jistý Oldřich vévoda tyto nevěrné zrádce a nešlechetné mordéře kniežat svých Vršovčany všeckny mocnějšie a mohutnějšie pro jich nešlechetné zrady a pro jich nectná zrazovánie i pro jich falešné úklady dóstojnú smrti kázal je zhubiti.
O svatých pěti bratřích znamenaj dobře
Léta Božie po tisíci čtvrtého Benediktus s tovařistvem svým s Matějem, s Janem a s Kristynem a s Izákem pústenníci a svatý přiebytek a u Polště na púšti vedli sú velmi nábožně. Pak jedni zběhové nectní a nešlechetní Polanové mniec, že by u těch svatých mužóv
