vyborného rytieřstva na pomoc jemu. Vratislav pak téhož léta a času syn Oldřichóv dřéve jmenovaného pojal jest dceru krále římského tak řečeného. Téhož také léta Soběslav z svými lidmi zapudil jest do Uher Boleslava vévodu polského a tak, hnuv sě z svým vojskem do Polsky, tam vnitř až právě do vladisavského města, jemužto česky Boleslav, všicku jest zemi poplenil a zjímav mnoho vězňóv převelmi velikú kořystí domóv sě jest vrátil v utěšenie.
Soběslav z Polsky sě vrátil
{Rekové}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto a třidceti a tři Soběslav z svým vojskem z Polsky sě jest vrátil a viec nežli tři sta vsi jest zkazil a mnoho vězňóv zjímav ve všem zčestí i u veselí do Čech sě jest vrátil a potom pak vjev do země do uheřské krále uheřského od jeho nepřátel vyprostil jest. Toho také léta Menhart biskup pražský přěd mohučským arcibiskupem podlé všeho práva z svého narčenie učistil sě jest velmi podobně.
Léto Božie tisíc sto třidcet a čtyři sebrav Soběslav z Čech i z Moravy vojsko veliké vrátil sě jest do Polsky a tak tu všecku zemi až do té řěky, jiežto Odra řěkají, mečem, lúpežem, pálením i jinými všemi vojenskými nehodami poplenil jest. A takž opět skrzě tohoto udatného muže Soběslava Čechové Polsku zasě jsú sobě navrítili a mnoho škody Polanóm učinivše s velmi velikú kořistí domóv sú sě vrátili. Téhož času také markrabie moravský pán znajemský, syn Litoldóv, jenž byl bratr Oldřichóv někdajšieho, sestru krále uheřského Belí pojal jest sobě za ženu. Toho také času Menhart biskup pražský umřel jest a v pražském kostele pohrabán, na jehožto miesto vstúpil kněz Jan probošt vyšehradský.
{Jan biskup pražský}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto třidceti a pět tento jistý Jan biskup tak volený jest byl od ciesaře potvrzen
