Léto od narozeňie Božieho po devieti set letech po devadesáti a po šesti devátého dne toho měsíce máje svatý Vojtěch druhý biskup pražský od pruzkých lidí, jakž již pověděno jest, umučen jest. A když po smrti svatého Vojtěcha a po jeho hnutí z pražského biskupstvie Boleslav vévoda český milostivý viděl, že pražský kostel jest bez pastýře a bez biskupa již jednak dvě létě, léto od narozenie Božieho po devieti set letech po devadesáti a po šesti až právě do léta Božieho narozenie po devieti set letech a po devadesáti po sedmi jakžto milovník svaté viery jal sě jest mysliti, koho by ctného a šlechetného biskupem učinil, aby lid jako novoštěpený v svaté vieře Bohu dobytý s úsilím rozličné práce k dřévěným bludóm nenavrátil sě následovati. A když po vší české zemi velmi snažně vzeptal sě, aby hodného, ctného a šlechetného v také dóstojenstvie povýšeňie mohl naleznúti a nemohl jest jeho pak někdy shlédnúti ani nalézti. Poslal jest posly své slavné k Otovi ciesařovi k třetiemu tiemto jménem jmenujíciemu prosě jeho snažně, aby ráčil tomuto kostelu pražskému, jenž u velikém nebezpečenství jest, raditi i pomoc dáti, aby některý ctný dobrý druh vydán byl k tomuto biskupství pražskému. Kterýžto ciesař jako následovník viery svaté prosbu vévodinu uslyšav, kaplana svého jednoho jménem Buohdala, jiným jménem jmenujícieho Tetkarda, urozením Sasíce šlechetného, přísloví dobrými i ctnými všemi okrášleného a dobře učeného, jenž jazyk slovanský dobře umějieše úplně, biskupem jest učinil i poslal k mohučskému arcibiskupu, aby jej stvrdil. Léto od narozenie Božieho po devieti set po devadesáti po osmi toho měsíce, jemuž řiekají červen, Bohdal biskup třetí pražský skrze mohučského arcibiskupa svěcen jest.
O smrti Boleslavově vévody milostného a o jeho náměstcích vévodách zemí českých
Léto od narozenie Božieho po devieti set a po devadesáti a po devieti sedmý den toho měsíce února vévoda Boleslav Milostný mnohými ctnostmi šlechetnými a skutky velmi dobrými i rozličnými vítězstvími zachoval sě veliký milovník pokoje lidského. Ten jistý měl jest ženu svú urozením a obyčejí dobrými velmi zšlechtilú jménem Hajmu. Z té jisté ženy urodil jest syny dva Boleslava a Václava. Ale Václav v mladých letech od zimnice jest umřel a druhý pak bratr jeho byl ostal živ.
{Umřel Boleslav druhý}textový orientátor
Když otec jeho Boleslav Milostivý počil, smrt že sě k němu blížieše, povolav syna svého k sobě Boleslava miečko své a jej před svú ženú a před jinými ženami českými mnohem ctnostem užitečným učil, aby mrzkých a ohavných věcí sě choval a všelikterých dobrých nadržal sě ctností. A tak pak mnohá a šlechetná naučeňie jemu vydav a rozkázav, české vévodstvie jemu jest poručil k zpravování. A tak pln dobrých dnóv jsa, totíš v svém přebývanie přiebytek života svého v Hospodinu zčestně jest umřel a svój život dokonal a v pražském kostele poctivě jest pohrabán, jakž toho slušie léto Božie po devieti set po devadesáti devátého února toho měsíce.
O přiebytku třetieho Boleslava vévody českého
Léto od narozenie po devieti set a po devadesáti a po devieti tento Boleslav třetí syn Boleslava třetieho po smrti otce svého vévodstvie české jest přijal. Ale ne tak zčastně a vítězně, což otec jeho dobyl byl snaženstvím svým, zpravoval jest jako otec jeho vévodstvie české. Nebo ne po mnohých časiech, jakž zemi zpravoval, vévoda polský jménem Mezka, jenž velmi chytrý bieše, město krakovské lstivě a chytře jemu jest odjal a všecky, což jich z Čech bylo, mečem nectně zbil. Měl jest tento jistý Boleslav z své ženy dobře urozené dva syny, jednoho Oldřicha a druhého Jaromíra. Oldřich z mladosti inhned byl jest na ciesařóv dvór dán Jindřichóv, aby ctným a dobrým obyčejem on
