rytieřstvu pak jinému i jinému lidu také dal jest jednu krajinu, jiežto řiekají Bachav blízko od Trenčína, miesto k lovu velmi příhodné i k obilí velmi také úrodné. Proněžto Břecislav i z svými lidmi, až právě i otec jeho umřel, v Uhřiech bydlil jest.
O rozdělení biskupstvie pražského i moravského a o smrti Vratislavově a o Konrádově bratra jeho po něm
Léto Božie po tisíci po devadesáti a po dvú slavný král Vracislav pamětliv jsa protivenstvie onoho, co mu bratr jeho Jaromír biskup pražský činieše, biskupstvie na dvě jest rozdělil a to jisté sjednánie, jimžto s sjednána biesta oba kostela moravský a pražský, rózno jest vším činem rozjednal. Pražským biskupem učinil jest Kozmu a moravským kněze Ondřeje. V městě olumúcském stolici biskupovu jest zjednal, jenžto dřéve za časóv Svatoplukových krále moravského u Velehradě bieše. A tak poslav oba z dobrým próvodem rotercukovým k Jindřichovi k ciesařovi, jenž toho času v Lambartiech bieše v tom městě u Mantavě, prosil jest jeho, aby jima stvrzenie své ráčil dáti. Ciesař pak, kakžkolivěk pamětliv byl sjednánie tú dvú kostelú vhromadu, jenžto potvrdil bieše svými listy nedávno, však chtě králi českému vóli jeho a žádost naplniti, jich jest potvrdil a s tiem domóv zasě jě poslal. Zatiem pak slavný král Vratislav, králové věci popósobiv, od zimnice jal sě nedužiti. A když o té bolesti síla jako všecka v něm hynieše, po mnohých po velebných skutciech povolán jsa od Hospodina svój život jest dokonal a tak u vyšehradském kostele, jenžto založil byl, podlé obyčeje králového pohrabán jest, jehožto smrti po mnohé časy všecka česká země žalostně plakala jest.
Léto Božie jako dřéve napřěd řečeno jest toho měsíce března umřel jest král Vratislav
