s jinými Sasíci smiešenými, jenžto Linchuzi tiem jménem tak řečeným slověchu, řítivše sě k hradu Branibuřskému, jehož jsú silně dobyli.
O přieběziech Bořivojových bratra Břecislavova a o smrti Břecislavově
Téhož léta toho měsíce listopada Bořivoj prvého krále českého syn druhorozený, syn Břecislavóv, v Znojmě sestru Lipoltovu markrabie rakúského jménem Helkurdu pojal jest sobě za ženu. A že také s povolením Gotfridovým markrabie rakúského Lipolt syn Konrádóv, někdy řečeného bratra Vratislava krále českého, jmějieše hrad Rachs tak řečený toho času, proněžto horliv jsa, protože z Moravy vypuzen byl z svého zbožie, bratru Bořivojovi lúpežemi, ohněm a jinými všelikými škodami jal sě jest škoditi. Proněžto Břecislav chtě pomstiti bratra svého, shromáždiv vojsko lidí trhl jest do Moravy i předeslal jest posly své Gotfridovi a prosě jeho snažně, aby Lipolta vnuka přietele jeho neb svázána poslal jemu nebo s hradu ven vyvrhl. Ty jisté věci když sú tajně byly Lipoltovi pověděny, ten jistý hrad z svými rytieři osobil jest sobě a jej osadil a jiné všecky purkrabie Gotfridovi dolóv jest preč sehnal odtavad. Kterýžto Gotfrid když ty noviny uslyšal jest, jel jest k Břecislavovi velmi rychle vstřieci i utkal jest jeho podlé Vranova i prosil jeho velmi plně, aby jemu pomoc ráčil dáti, aby hradu toho zasě dobyti mohl. Proněžto Břecislav pro bratra svého Bořivoje i pro prosbu Gotfridovu sceliv sě proti křivdy, jimž činieše Lipolt ten jistý, s vojskem svém hrad jest oblehl a když ustavičných šest neděl u hradu ležal, Lipolt ten jistý hladem jsa obtiežen, v noci sám jediný všech tu nechav preč jest utekl. Zjitra pak kdy bylo, ti všickni, kteříž tam ostali biechu, i hrad i sami sě na Břecislavovu milost jsú sě dali. Břecislav pak Gotfridovi hrad jeho vrátil jest zasě. A tak vítěstvě obdržal nad nepřáteli, domóv sě jest radostně vrátil. Téhož také
