Binen řečené přijel a tu u bosákóv jeho korunoval a na královstvie pomazal. Proněžto oba krále s velikým vojskem na Rýn vytrhla, ale tu sta sě nesešla, ale každý z nich domóv sě vrátil. Potom pak léto Božie tisíc tři sta a šestnádct opět vojsko veliké každý z nich shromáždil a bliz od toho města Eselingen ob obě straně jedné řeky řečené Nektar Lodvík s králem Janem i s jinými svými a Fridrik také z svými sešli jsú sě každý z svým vojskem. A když stáchu jedno řekú rozděleni jsúce, tehdy ihned zatiem na jednom brodu té vody čekávanie neb povyk jel sě býti, takže každý k svému odění sě razi druh na druha jiechu sě bíti. A když na té vodě jisté to jisté pobitie bieše u toho brodu póldruhé tisíce koňóv s obú stranú jest pobito, takže ten vešken brod koňmi zbitými byl sě zacpal, že k sobě nemohú nikakž dojíti. Ale s tiem tak rozlúčivše oba sě domóv vrátila.
{Karel ciesař narodil sě}textový orientátor
Téhož léta král Jan z svú ženú Elžkú u Praze měl syna svého prvorozeného jménem Václava, kterýžto Václav skrze Karla krále franského na biřmovánie v kostele svatého Dionisie blízko od Paříže Karlem jest nazván. Urodil sě tento jistý Václav toho měsíce července den svatého Bonifacie. Teno jistý Karel byl jest ciesařem, a tak čtvrtým Karlem ciesařem jest nazván a králem českým jmenován.
{Přemysl syn druhý}textový orientátor
Potom pak léto Božie tisíc tři sta a osmnádct měl Jan král z svú ženú Elžkú druhého syna jménem Přemysla, jenž ve dvú letú své starosti umřel jest a v Zbraslavi pohrabán.
O tom, kterak vévoda opavský Mikeš své zbožie podmanil králi českému Janovi i jeho budúcím
Léto Božie tisíc tři sta a osmnádct král Jan Miklošovi synu Mikšovu vévody opavského, jenž jest byl syn krále Václavóv někdajšieho rodilý, ale nedědický, jenž vyhnán byl z svého vévodstvie skrze Václava krále českého syna jeho pravého to jisté vévodstvie jemu jest navrátil, jakž list tento svědčí, jenž on od něho u manstvie jest přijal.
