sě naučil, ale Jaromír doma jest ostal.
Kterak zrádně vévoda polský jménem Mezek udělal Boleslavovi vévodě českýmu a o zrazovánie jeho
Léta od narozenie syna Božieho po tisíci přihodilo sě jest tak, že mezi Boleslavem českým vévodú a mezi Mezkem polským vévodú příměřie a pokoj pod přísahami uložen. A tak ukladě rok vzemše, v jedno jisté miesto jsú sě sešli, v němžto ten jistý Mezek pod zámyslem dávné a staré lsti, jenžto zamyslil byl, přilahodiv k sobě dary rozličnými rádce vévodiny Boleslavovy jménem Vršovské, ty zlořečené a zlostné i přenevěrné svých kniežat zrádcě, toho jistého Boleslava vévodu českého na hody do Krakova na jistého roku smlúvu lstivě pozval jest, kterýžto vývoda věda dřévní jeho nevěru a lest, chtě budúcieho zlého uchovati sě, k jeho prosbě nejprvé nikakž jest nechtěl povoliti ani na jeho hodech býti. Ale pak potom návodem těchto zlořečených svých zrádcí Vršovských naveden jsa povolil jest a tak na hody slíbil přijíti. Ale však toho neopustil, jako budúcie věci chovaje sě, zemi svú urozenějším zemanóm poručil, aby, učinil-li by některú lest nectnú a nevěrnú proti němu Mezek, Jaromíra syna jeho za vévodu a za pána sobě vzeli miesto něho. Takž pak kniežetstvie své zjednav a zspósobiv zjednal, vzdvihl sě jest k Mezkovi do Krakova, kterýžto najprvé poctivě jeho přijal. Ale inhned pak, jak sě hodovati jal, od nectného toho hospodáře, nevěrného Jidáše, byl jest nectně jat a očí svú zbaven i ti všickni, kteříž s ním byli jeli tam, ukrutně jsú zbiti.
O přieběziech Jaromírových syna Boleslava a o divu svatého Jana, ješto s Jaromírem tiem jistým učinil
Když ten jistý Mezek nevěrný tak nevěrně od svého dóstojenstvie poblúdil a svú přísahu a vieru na kniežeti Boleslavovi na svém hosti tak ukrutně ztratil, tito jistí Vršovci tohoto jistého skutka spachatelové vrativše sě do zemi, nešlechetně
