lankrabie z Turingie římským králem volen. Tu také Konrát s olomúcského biskupstvie zsazen, jenž královú mocí Václavovú je držieše, na jehožto miesto zjednáním a dáním papežovým kněz Brún jest vstúpil.
Léto Božie tisíc dvě stě čtyřidceti a šest když Fridrik vévoda rakúský svój život dokonal, dcera stařejšieho bratra Jindřicha někdajšieho vévody za králova syna byla jest dána, jenž po ní na vévodstvie vstúpil. Toho léta také Mezek vévoda polský umřel, na jehožto miesto skrze volenie všech pánóv Vladisalv syn králóv opět jest vstúpil k vládaní Polsky. Toho léta když Kunrád s olomúcského biskupstvie nechtěl postúpiti, všecka Morava bez Božie služby byla skrze to.
Léto Božie tisíc dvě stě čtyřidceti a sedm Vladislav syn krále Václavóv: toho měsíce ledna umřel jest vévoda rakúský a polský, na jehožto miesto Přemysl druhý syn králóv Václavóv vstúpil na oboje vévodstvie. Toho léta Jindřich římský volenec umřel, na jehož miesto Vilém z Holandrie vstúpil. Toho léta toho měsíce listopada Zofia žena Janova markrabie brambuřského umřela jest a v Dacii pochována, neb tam bieše jela na koronovánie bratróv svých. Proněžto ten jistý Jan pojal jest Jitu dceru Albrechtovu saského vévody i měl s ní Albrechta, Hermana, Jindřicha, Metildu a Agněšku, z nichžto jednu pojal byl král dacský a druhú Barim syn Boleslavóv.
O přieběziech krále Václavových s jeho synem a o svářiech, ješto mezi nimi byly s obú stran
{Čechové pořád Rakušany}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě čtyřdceti a osm slavný král Václav sestřenci svému Oldřichovi synu vévody korutanského, jehožto Moravčíci jako samého krále poslúcháchu, přikázal jest, aby zbera vojsko u Moravy vtrhl do Rakús mocně, jemužto tisícóv žoldnéřóv německých poslal na pomoc. Tak vévodík tento Oldřich, když jednak sě čtyřmi
