které vzpory město mediolánské měl jest s jinými městy lambardskými. Potom pak, když již u Medioláně bydlel, povyk neb rumor Mediolánští vzbudili u městě, ale však lidé římského krále přemohli je Mediolánské. Takž pak inhned odtavad Mafeovi měštěnovi mediolánskému, jež z města vyhnali byli přědtiem dřéve a velmi ochudl, město poručil zpravovati. Toho času Kremonští a Brixenští jemu sě byli protivili, k nimžto on s vojskem přitrhl, oni sě jemu na milost. Potom on jest v těch městech brány a zed zbořiv přiekopóv pověčšil. Potom přitrhl k Brixii, sedm měsiecóv tu ležal. Tu pak v tom ležení Gotharda z Brofaga najmocnějšieho měštěnína, jehožto návodem to vzprotivenie sě stalo, v tom městě v jednom pobití jal jest a jeho jako nevěrného zrádci na kolo rozbiti kázal a tak také město obdržal. Potom pak odtavad vzdvihl sě do Janova a tu jest umřela žena jeho brabanského vévody dcera a u bosákóv tu v Janově, jakž slušalo, pohrabána. Odtavad po moři připlul k Pize a z Pizie do Říma, tu kdež Ropert apulský král, protože sě římskému králi protivieše, Římec točíš menšie město římské velikým množstvím oděných lidí osadil bieše. Proněžto v kostele svatého Jana v Latrani ostienský kardinál s jinýma dvěma Klimenta papeže posláni jsúc do Říma Jindřicha ciesaře léto Božie tisíc tři sta a třinádctého korunovali a pomazali jsú den svatého Petra a svatého Pavla. Potom pak, když korunován byl, s velikým vojskem k Florenci přitrhl a město to oblehl. S tiem pak poslal do německých zemí, aby i král Jan i jiná kniežata všecka z svými lidmi i náklady svými jemu přijeli na pomoc. Zatiem pak Jindřich ciesař v tom času z Florencie hnul sě z svým vojskem chtě sě vzdvihnúti do Apulic. A takž s tiem úmyslem přijed s oné strany Seneze, když z svým vojskem v jednom městě bieše řečeném Ron, nemocí jest byl nadtrápen a tak v Hospodinu jest umřel. Ty když žalostné noviny jest král Jan a jiná kniežata uslyšali již daleko jsúc na cestě, každý sě