jenžto jemu učinil, bramburské markrabstvie dáti u manstvie, jenžto po smrti Voldmarově, jenžto bez dětí umřel, prázdno bieše a naň spadlo, a slíbil jemu byl dáti také a prodati také města tato za penieze: Aldemburg, Cvikav a Kamenci, tak jako v zástavě to mieti. A ten jistý slib svými listy stvrdil a nato své listy byl dal. Těch všech slibóv jemu ten jistý Ludvík nesplnil jest, jakž byl slíbil, nebo to jisté markrabstvie byl jest dal synu svému Ludvíkovi a ta jistá města míšenskému, jemuž svú dceru dal a u věně zastavil. Proněžto král Jan s Ludvíkem tiem pro tu jistú věc s velikú nelibostí rozjel sě jest a domóv sě vrátil, toho Jindřicha vévodu rakúského domóv z sebú veda, jehož jal byl u boji, jehož na Křivoklatě poctivě držal, tu kdež syn jeho král přebýváše.
Kterak mezi králem Janem a Ludvíkem válka sě velmi veliká povzdvihla
Když pak toho léta král Jan domóv sě vrátil, byl tiem velmi nechuten jsa, že jemu Ludvík toho určil a nesplnil, což byl slíbil. Želel jest toho také, že budišínské markrabství, města a hrady i to, což k němu příslušie s tú krajinú, od Čech odvráceny byly skrze Otu markrabí bramburského, jenž byl poručník krále Václavóv. S tiem pak s velikým množstvím lidí svými vtrhl do toho markrabstvie a takž české země, jenž k němu příslušalo dědicsky právě a spravedlivě, toho zasě dobyl všeho svým rytieřstvem a svú mocí. A tak byl trhl až do Kubína, lákaje lužické zemi také dobyti k království českému, odtavad potom ovšem sě vrátil. Zatiem pak s velikým vojskem vtrhl do Rakús i poplenil a zkazil ty krajiny všecky tu v Rakúsiech až právě do Dunaje. Tento jistý král měl dvě sestře potom. Léta Božie tisíc tři sta dvadceti od Jana jedenádctého papeže s pomocí krále uherského Roprechta krále sicilského toho papeže přikázaním točíš korunován jest a na královstvie pomazán v svých zemiech u polských. Tento jistý král uheřský Karel s králem Janem českým jal sě jest o tom jednati, kterak by vévoda rakúský
