nezapomněl jest volánie chudých. Ps9,14 Smiluj sě nade mnú, hospodine, viz pokoru mú ot nepřátel mých, Ps9,15 jenž povyšiješ mne ot vrát smrti, abych zvěstoval všěcka chválenie tvá u vratech dcery Sion. Ps9,16 Vzveseli sě v uzdravení tvém. Venznúti sú národové v zahynutí, jenž sú učinili, v uosidle v tom, jenž sú schovali, popadena jest noha jich. Ps9,17 Poznán bude hospodin súdy čině, v dielech rukú svú uchycen jest hřiešník. Ps9,18 Obrátie sě hřiešníci u peklo, všickni národové, jenž zapomínáte hospodina. Ps9,19 Nebo ne do koncě bude zapomanutie chudých, utrpěnie chudých nezahyne do koncě. Ps9,20 Vstaň, hospodine, nebuď posílen člověk, súzeni buďte národové v obezřění tvém. Ps9,21 Ustav, hospodine, [nad nimi]text doplněný editorem[69]nad nimi] super eos lat. zákona nositele, aby věděli národové, že lidé jsú. Ps9,22 I cos, hospodine, otšel si daleko, hrzieš u potřěbách, v smutcě? Ps9,23 Když pýchá nemilostivý, zažiehá sě chudý, popadeni bývají v radách, jimiž myslé. Ps9,24 Nebo chválen bývá hřiešník v žádostech dušě své a zlostivý požehnán jest. Ps9,25 Rozdráždil hospodina hřiešník, podlé množstvie hněvu jeho, nevzhledá. Ps9,26 Nenie buoh v obezřění jeho, poskvrňeny sú cěsty jeho ve všem času. Otnošeni súdové tvoji ot lícě jeho, všěch nepřátel