jemužto práce již pravý rozum dala, že odolati Fridrikovi nikakž nemóže, skrze zjednánie některých lidí řečí ukládaných přijel k němu do Kunic, a takž potom od toho času byli jsú svoji přietelé. Toho léta byla jest v slunci jako některá pokaza a ihned potom znáním jistým byl mor velmi veliký.
Léto Božie tisíc sto osmdesát a sedm Fridrik se všemi pány své země, z biskupem Jindřichem, s opaty a s jinými žákovstvem k ciesařovu dvoru byli povoláni. A tu jest sněm veliký měl, jemužto sinoduscizojazyčný text latině dějí.
{V Jeruzalemě křesťané zbiti}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto osmdesát a osm město jeruzalemské od pohanóv bylo obleženo a potom i obdržáno, proněžto mnoho křesťanstva skrze žoldána bylo zmordováno.
{Dobrý Jindřich}textový orientátor
Toho léta, točíš tisíc sto osmdesát a osm, Jindřich když marchy držieše tu stran Labe a podlé Labe, hrabie z Trangramida řečený nemaje dětí, když byl najprvé kostel svatého Štěpána udělal v Tangermundě, vida, že město Stendal tak řečené prospievá a lepší sie, založil tu kostel svatého Mikuláše a kostely jiné i vsi i města obrátil a přichýlil jest k němu a učinil v něm dvanádcté kanovníky. Ten jistý kostel Kříže Božieho dřévem a dobrým dielem neb částkú hlavy svatého Bartoloměje a jinými svátostmi i klénoty mnohými okrásili, jest od súzenie i od práva helebeřstadenského svoboden učinil. A tak na každý hody pro náboženstvie v hedvábný kápi mezi kanovníky býval.
O smrti Fridrikově a o Kunrátově po něm i o jeho smrti i o jiných mnohých přieběziech mezitiem českých
{Ciesař do Jeruzalema jel}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto osmdesát a devět Fridrikus ciesař slavný římský svého ciesařstvie léto třidcáté a třětí a královánie třidcaté a osmé vzem kříž, zjednav potřebu všicku
