narozená, o niejžto anděli v nebesiech zpievají, patriarchy viděnie rozličná mievali, světí proroci prorokovali, o niejž také evanjelisty v Novém zákoně ve Čteních psali, apoštoli kázali. Toť jest ten keř horúcí, Mojžiešovi zjevený, jenž hořě neshořieše. Takež tato dievka Duchem svatým zajžená všie milosti plna bieše, v svéj svatosti veždy hořiec, svú milostí všecky hřiešné těšiec. Ta milost v niej sě trojieše, neb svú duši beze všeho hřiechu chováše, bližnieho jako sě, ale boha nade vše milováše. Toť jest zlaté vědro, v němžto manna, nebeský chléb schován bieše. Takež tato dievka orudie zlaté bieše, jenžto andělskú v sobě mannu nesla, ješto všěcky hřiešné krmí, pracné lidi u bozě sílí. Toť jest ten prut Áronóv, jenžto nad přirozený běh druhý den ovoce dal.
Takež milá Maria bez člověčské pomoci nad přirozený běh porodila nám svaté ovoce Jesu Christa, jenžto jest pokrm rozkošný andělóm i lidem. Nebo jakžto slunečný poprslek skrzě stklo procházie, stkla nic neurážěje, takež náš Spasitel v jejie svatý život vstúpiv, sě narodil bez jejie čistoty rušenie. Toť jest jistě Gedeonovo znamenie, vlny rúno rosú skropené, skrzě něžtož měl poznánie mieti, nad nepřátely svítěženie. Takež tato dievka drahá svatým Duchem skropená světu na útěchu dána, jisté nám dala znamenie, ktož silně chce svítěžiti a hřiechóm sě mocně brániti, ten skrzě ni nad svými nepřátely svítěží a bude mieti milost boží. Toť jest králóv Davidóv kmen přěsvatý, ot něhožto pošel květ přěvonný, boha Otcě syn jediný. O němž Isaiáš prorok praví: „Vynde prut z Jesse kořene, z něhožto kořene květ vzende.“ Ten prut dnešní den světu vznikl, ot něhožto květ
