že čím přijde který pozdějie, tiem pracuje lehčejie. Neb čím den prospěchu našeho dále roste, tiem slázež slázež jest obyčej jmieti v šlechetnostech; a čímž viece sě skrovní tělesná žádost, tiem břiemě dne a horko těžké méněž méněž jest nám těžko. Neb jelikž roste milost duchovní, stolik nám ubývá tělesné práce. Bude milostí pochotno jho a břiemě lehko, ješto jest sě zdálo dřieve velmi těžko. I to jest věděti, že čímž viece blížíme sě k konci dne prospěchu našeho, tiem čistšie a svrchovanějšie žádosti máme. A to mienie Čtenie, že ti, ješto pozdějie přijdú, prvé peniez vezmú. Neb v těch, ješto prospievají, to, což potom mají ku posledku, vždy jim to bližšež bližšež svrchované plnosti. A od najposledniech počne sě řád odplaty. Neb najprv podnět hřiechu bude odjat, ješto zvláště panuje v žádaní, a bude k svéj mieře pravé žádost přivedena a cělosti plné peniezem darována, nežli bude člověk oslaven v jiných svých čitedlnostech. Neb jakož nikdy vuole nebude opravena, jen poznániem pravdy a ustanoveniem rady, a nebude li vuole opravena, čichové a žádost tělesná nebude také opravena. Takéž pravie, prvé nežli u vuoli bude upokojenie a u pokoji sladkém odpočinutie, musí býti zkažena vada žádanie tělesného a zbořena. Tuž teprv počne býti pokoj u vuoli. A pak všichni dělníci, kteříž dokonají té vinnici dielo, k večeru skonánie práce, k hodině odpočinutie, k času odplaty vezme každý svuoj peniez, když všichni čichové člověčí budú k svrchovanéj svéj celosti přivedeni. A jeden čas bude odplatě všech, neb nikdy sě práce klizenie té vinnice ovšem nedokoná, jeliž prospěch k cíli svrchovánie přiveden bude.
Ale co jest to, že každému též miery peniez dán bude, nic viece prvniem, ani méně posledniem? Vieme to všichni, že v klizení té vinnice poznánie pravdy a rady ustanovenie prvé jest, nežli žádost dobrá a než skutci, a
