abychom i my též všickni účastni byli losu svatých. Neb jakož die svatý Pavel, losem jsme povoláni a přichystáni podlé úmysla Božieho, ješto vše činí radú své vuole, abychom byli k chvále slavnosti jeho. Neb Hospodin, jakož svatý Augustin pokládá, v své dobrotě, aby všichni přišli ku poznání jmene jeho a účastni byli dobroty jeho, všecky volá, ižádného nezavrha, ižádného nemina, všem skýtá své dary. A to jeho povolání, jakož rozličné rozličně zove i k rozličným činóm nebo stavóm, onoho túto příčinú a onoho túto, já miením těmi losy, ješto Bóh mezi vše mece. Ač i ne všichni svých losóv přijímají, skrze něž by vešli pomocí Božie milosti v los věčné chvály s svatými jeho. Ale správně by jmělo hrozno býti vóli Božie sě protiviti a nevzieti losu svého, toho stavu, toho účinku některého, k němuž koho volá Hospodin, komuž chce pósobí, dávaje příčiny, i žádost dobrú někdy rozněcuje. Neb vídáme, když zedník chce velebný duom udělati, an rozličné kamenie obierá k rozličné věci, téše, dlabá, čistí, hladí, jakž on vie, k kterému miestu chce který jmieti. Kterýž pak kámen nechce tesánie strpěti, jinak sě sedne, než chce zedník, vyvrže jej z toho miesta, k němuž chtěl jej, a jiný vezme miesto toho. Takéž mistr najvětší, Pán Buoh, ješto vie, co k čemu sluší, připravuje živé kamenie k dokonánie Jeruzaléma nebeského. Téše, dlabá, tvrdí, měkčí, i kterýmiž chce barvami neb rytinami ozdobuje neb postavú túto neb túto. Ale mnozí, ješto kdyby tak chtěli, jakož Bóh je jedná, dobrý by los jměli, slovutné miesto u věčné chvále, na nižšiem budú. A někteří budú i z domu všie věcí vyvrženi, a tu jiní budú, kdež by oni byli mohli býti. Tak Jidášuov los v zatracenie přišel; tak také andělé zlí ztratili v nebesiech své miesto, a lidé budú na jich miestě. Protož, jakož die žaltář, dnes uslyšíte li hlas jeho, neroďte zatvrzovati srdec vašich! Přijmi každý los pozvánie svého. Neroďte duchu pohašovati, a ktož stojí, viz, aby nepadl!
Kterým pak činem zove Hospodin rozličné a jako své losy mezi vše mece,
