ale múdré vzely olej s sebú i s lampadami. Osudie jsú naše srdce a olej znamenává pochotnost pravdy. A ten má olej v svém osudie, ktož má pochotnost pravdy v svém srdci, že právě činí a pro tu vrchní pravdu, ješto Bóh jest, všeliké sě poškvrny střeže. Neb, jakož die svatý Pavel: Toť jest chvála naše svědectvo svědomie našeho. A to jest múdrost těch panen v Boze a v svém svědomie útěchu jmieti z své čistoty. Ale toť jsú nemúdré panny, ješto vše, což činí, pro svět činí, útěchu svú v tom pokládajíc, že od lidí mají chválu. I nebudú moci v svém svědomie útěchy jmieti, nečiniec pravdy pro pravdu. Aj, oboje panny mají dobré činy, múdré i nemúdré panny, ale jen ty hodovat s ženichem vejdú, ješto ne od lidí vnější neb zevnitřnie z toho, což činí dobrého, hledají chvály, ale vnitř v svém svědomí chtie chválu jmieti. O takovéť panně die žaltář: Všecka chvála jejie, dceře královy, vevnitř.
Die dále čtenie: Když prodlí ženich, všecky dřiemati počechu a zesnuchu. Neb když srdce dlí, nepřijda k soudu posledniemu, zlí zesnú a dobří sě vzdřiemí. Usnúti jest smrtedlným hřiechem býti umrtvenu, ale dřiemati jest v obecných hřiešiech nedužiti. A jakož z rozdřiemanie přicházie usnutie, tak mnohokrát z neduhu obecných hřiechóv přicházie smrt těžkého hřiechu smrtedlného. Die opět čtenie: I vzvolachu o puolnoci: Ženich jde, vyjděte proti němu!
Ten křik dne súdného praví písmo o puolnoci; neb toho času, kdy má přijíti, nevie ižádný. Proto jest psáno: den Božie jako zloděj v noci přijde. Tehdy vstanúc všecky panny, budú své lampady připravovati. Ale hasnúti budú nemúdrých panen lampadové; neb jich činové potuchnú vnitř, když k súdu pójdú. Nevezmú od Boha odplaty za to, za něž jsú rády vzely od lidí chválu. Ale co jest to, že prosí u panen múdrých? Jediné že v svém srdci útěchy nemajíce, by upřiemí byli jich činové, ještě chtie, aby je jiní chválily. Ale právě jim odpověděly panny múdré: Ani vám ani nám bylo by dosti. Neb v ten den jen na svém svědomí každý bude moci jmieti dosti. Nepomuož
