ženskú. Vieť to ďábel, že jest chytrý, že v modlitbě za veliké věci prosíme a často, zač prosíme snažně, obdržujem. I chtěl by nám v tom překaziti. Často ležiec na posteli, nic takého nemyslíme, a jakž přijdem na modlitbu, obmračí nás i sěho i onoho myšlenie oblak, aby nás zavedla od úmysla a učinila bez užitka.
Protož vědúc tu puotku, na modlitbách následujme mužsky asa ženy této, jakť jest všie snažností a múdře stála v svéj prosbě a tiem uslyšána býti zaslúžila! Ale dieš snad: Nemám dcery, ješto by ji zlý duch trápil. Ale máš duši plnú hřiechóv. Protož rci o svéj duši, jako jest řekla ona žena o svéj dceři: Smiluj sě nade mnú, Hospodine; nebť mú duši hřiechy těžce trápí ďábel. Velikýť jest ďábel hřiech. A kohož očitě trýzní ďábel, muož spieše vyproštěn býti; ale ktož tají svých hřiechuov nekaje sě, svobodně hřeší, hřiech přikrývaje a omlúvaje, taks i zaprtne. A onen, ješto jest tělesně od ďábla trýzněn, odpuštěnie svým hřiechóm vezme, ale tento pokutu za hřiechy. Smiluj sě, Hospodine, nade mnú! Krátka jest to řeč, ale veliké jí věci potřebujem; kdež milosrdenstvie žádáme, v tom jest všecko naše dobré. Ač jest kto kromě kostela, rci: Smiluj sě nade mnú, Hospodine! Netolik rci usty, ale vzdechnutiem své mysli; neb Bóh slyší i ty, ješto nemluvie. Aniť miesta Bóh hlédá jednoho, v němž by sě bylo jen modliti jemu, ale chceť a hlédá nábožné mysli. Jeremiáš jsa uvržen v šerednú jámu, věrně sě Bohu modlil a zaslúžil uslyšenie. Daniel v luhu mezi lvy neb v údolí modlitbu přitáhl, aby od pokrmu jeho Bóh jměl péči. Oni třie mládci v horké peci slíbili sě Bohu. Lotr na kříži uslyšán v svéj prosbě krátké. Job v hnisu ležě, svú pokorú trpě nalezl Boží milosrdenstvie. Ač jsi v lázně, modl sě Bohu, neb kdež jsi koli! Však jste chrám Boží a Duch svatý u vás bydlí. Jediné jmějte žádost dobré vuole v nábožné mysli! Všudyť Bóh jest, miestoť jeho nemuož zavřieti. Ano když Mojžieš bieše z Ejipta
