Břeh dějí, tvrdý velmi, jenž na Odře sedí na té vodě, i zrušil jest. A tak tu, kdežto nynějšieho času klášter jest, i dielem odtavad udělal jest hrad jeden Kamenic jménem. A tak pak s tiem vrátil sě do Čech i Mutinu syna Bořevoja a Kojatu přietele jeho z pokolenie toho ohavného z vršovského z země jest ven vyhnal a tam do Srpska preč pro jich nešlechetné skutky, jenž spáchali biechu. A tak komoře své to zbožie přichýliti kázal Mutina bratr jich, tenť jest u polského vévody také sě spulal.
Léto Božie tisíc devadesát a osm Břecislav syna Kunrádova někdy řečeného jal jest a na hrad, jemužto Kladsko dějí, u vězenie jest.
{Židé zjimáni i ssužováni}textový orientátor
Téhož léta král Břecislav zjímal všecky Židy ve vší své zemi i vzal od nich i na střiebře i na zlatě i na rozličným drahým kamením poklady velmi veliké. Téhož léta toho měsíce prosince Kozma pražský biskup muž šlechetný jsa pln dobrých skutkóv umřel jest v Hospodinu, po jehožto smrti Břecislav až právě do volenie jiného biskupa všecko zbožie kostelnie rozšafně a bedlivě péči o něm maje zpravoval jest.
O volení Heřmanově biskupa pražského a o dalejšiem zpravaní Břecislavově
{Hermanus biskup}textový orientátor
Léto Božie tisíc devadesát a devět toho měsiece března Břetislav knieže královstvie českého podlé rady zetě svého Vigberta Heřmana, kaplana svého otce Vratislava krále českého, jenž sě na jeho dvoře schoval, probošta boleslavského s povolením všeho žákovstva jednosvornými hlasy biskupem pražským učinil jest. A protož, že téhož času ciesař Jindřich třetí v Řezně přebývaje ob Velikú noc Břetislava k sobě bieše pozval, Břecislav i z Heřmanem biskupem voleným k ciesařovi do Řezna vzdvihl sě jest, proti němužto ciesař přijímaje jeho s jeho pány a z šlechtici jednak za tři míle vyjel, přijal jeho velmi poctivě i ved sebú do Řezna
