podlé obyčeje říských králóv na pamět všech českých králóv i na jeho také věčnú pamět vždycky zachováno bývá při také věci. A když pak ty hody dokonaly jsú sě po třětiem dni, ten jistý arcibiskup trirský nebo treverenský dóstojnú ctí uctěn jsa od krále i také darován domóv sě vrátil, ano česká země všecka takým daróm i také dóstojnosti po mnohé časy radujě sě, jakžto toho dóstojno jest.
O tom, kterak Jaromír prosil ciesaře, aby listy své dal o jednostajenstvie biskupstvie moravského a českého
Když ten dvór u Mohuči přikázaním ciesařovým tak trváše, Gebhardus biskup pražský chtě sě uchovati toho, aby jiný biskup u Moravě po Janově smrti moravského biskupa, jenž toho léta umřel bieše, nebyl učiněn miesto něho, ciesařovi rozlíčil jest to a dal jemu věděti, kterak ujednáním svatého Vojtěcha uspósobeným za časóv Otových ciesařových, biskupstvie moravské z pražským bylo jest spojeno a vhromadu sjednáno a kterak Benedikt papež na potvrzenie tomu sjednaný listy své papežské dal jest byl. S tiem rozlíčením Jaromír i s bratřím svým s Vratislavem s novým králem prosili jsú ciesaře, aby toho svými listy potvrditi ráčil. Ciesař pak prosbu jich uslyšav jednosvorenstvie tú dvú biskupství svými listy jest potvrdil, kterýžto list těmito slovy slovo od slova vypravuje sě.
List k sjednání arcibiskupa a biskupa moravského
„Ve jmě svaté a nerozdielnie Trojice, amencizojazyčný text. Já Jindřich třětí ciesař z Božie milosti římský vždycky přispořitel jménu ciesařskému i dóstojenství k římské stolici. Za podobné sě nám zdá, abychom k užitkóm cierkvě svaté všudy pomoc dávali a všecko, což jest škodného a nepravého, abychom preč zapudili, proněžto všem Božím a našeho vládanie lidem věrným tak nynějšiem, jakž také budúcím potom dávámy věděti a známo
