vojsko i přitrhlo k té vodě velmi prudké a bystré, jížto Pav řiekají, přes nížto nižádného brodu nebylo, nie, brz mostové všickny zkaženy byly. Tehdy Mediolánštěné velikým množstvím na ciesařovu vojsku jěchu sě střieleti a róznými hlasy křičiti, ale však pro širokost té vody prospěti jsú nic nemohli. Proněžto na březě, tu kdežto ciesařóv byl most, bylo jich stanoviště, okolo kterýchžto stanovišť množstvím rytieřstva pole sě naplniechu. Král Vladislav svými zámysly vzdáli stany své rozbil. Zatiem pak, když lidé poodpočinuchu a pitím a jeděním sebe posilniechu, Bernart syn Soběslavóv a Odelen syn Střežkóv z Chyš rytieřstvo udatné, jechu sě svědídovati a pokušovati, zdali by brod mohli naleznúti, ale však nic sú nenalezli. Proněžto nic nenalezšě s jediným tovařišem, jenž za nimi sě odda, řítista do vody, jenž v hlubinách tapajíce, jednak koni na nich tapáchu a tak s tiem semo tamo sobú po vodě kačiechu. Však zatiem pak, tak jakž Buoh všemohúcí tomu chtěl a jemu sě líbilo, ve zdraví k břehu sě přibrasta. Ale třetí jich tovařiš nebo proto snad, že mdlý kóň měl, nebo srdce strašivé, zasě sě nevrátil. To když král vzvěděl, že dva rytiěře brod přejela a je nalezla, inhned kázal u vojenský buben udeřiti a všem sě hotov mieti. Proněžto když hotovi biechu, tento udatný rytieř Vladislav poče napřed před svými a oni za niem takž pak silné a bystré oře upudichu do vodu napřěd a s tiem Boží pomocí beze všé škody přebrali sě tam, zatiem pak král Vladislav z svým výborným rytieřstvem oboří sě mužně na nepřátely. V tom jistém sejdění vzniechu hlasy do nebes od obojích, ale však Čechové tu boj slavně obdrževše přemnoho nepřátel zbili a druhých zjímali.
{Odolenovi z Chyš štít pro brod}textový orientátor
Odolenovi pro tu smělost, že brod sám druhý přejel, najprvé na jeho štietě v bielém poli modrý stých, jenž vodu znamenává, shuory přes vešken štít Vladislav dal jest nositi. Zatiem pak ciesařovo vojsko mělo, by Mediolánští
