nad Pavem nedaleko od Placencie den svatého Martina dvór slavný a veliký volal, tu kdež práva starých ciesařóv chtěl stvrditi a k tomu svá nová připsati. Povolal Mediolánských v svú radu vzpytaje od nich, kterak by věrná a poslušná k sobě města vlaská mohl přivésti, jenžto tuto odpověd jemu dali, aby v každém městě ustavil poručníky a moc svú, ješto potestáty slove, a konšely i přijal od nich přísahu, aby věrni a poslušni byli ciesařstvie. Tu řeč ciesař pocháliv, ve všem úmysle za chvíli chtěl sě o to přemýsliti. A tak dvór kdy dokonal sě, každý domóv sě vrátil a ciesař, kamž chtěl, po Vlašiech bez přěkazy jel všudy jest.
Léto Božie tisíc sto a šedesát let ciesař v tom městě, jemuž Alba dějí, mezi vercelaským a aslanýským městě o Vánocě kvasil. A tak památliv jsa Mediolánských rady poslal po vlaských městech posly své, zvoliv sobě je k tomu Daniele pražského biskupa, Remalda kancléře, Hermania verdanského biskupa, Otu hrabí z Řezna, hercuka Gvida flandranského, již hrabie, jenž kázanie ciesařóv naplniv, stavili sě v Kremonie, u Papie, u Placencii a v jiných městech ve všech v ty strany. Potom pak do Medilána přibrav sě i svolali konšely a ciesařovo chtěnie a vóli jim zevili a oni prosiechu, aby jim rozmysyl o to dal.
{Nevěrní Mediolánští}textový orientátor
A když čas tomu přišel, aby odpověd učinili, odpověděli jsú, že toho učiniti, což ciesař chce, nechtie. Ale však to chtěli učiniti, což na svém hantfestu měli psáno, točíš aby toho, kohož by chtěli, oni volili a k ciesařovi neb jeho poručníku přivedli, aby přisáhal věren býti. A poslové tito proti tomu odpověděli, kterak oni sami dali radu, aby u vlaských městech skrze posly své ciesař vladaře nebo potestáty sadil. Ty věci i jiné když oni od ciesaře vypravili a ciesařovu vóli vypověděli lidu, byl pohrom velmi veliký v lidu v klášteře svaté Maří, ano volají: „Vyvedeni nectně budete
