a přenevěrně moci své úfajíce a svých přátel nectných, mládence Jaromíra syna Boleslavova vévodina, jenž byl náměstek otce svého, myslili jsú zahubiti a sobě bez panského a zemeninského a všie věrné obci věděnie vévodstvie české země nectně a nevěrně lstivě chtěli sú osobiti. Tak pak jednoho dne ty přenevěrní zrádci kniežat svých Vršovští rádú a návodú Kochanovým, jenžto vódce a rádce jich všech byl přenešlechetný a jako z nich najvěčší, nalezše sobě sličenstvie času jednoho, vévodu a pána svého Jaromíra s falešným úmyslem pozvali na lov.
{Velíz klášter}textový orientátor
A pozvavše tak lstivě i vedli jsú jeho do hustého lesu velmi na to miesto, ješto nynie jest Velíz klášter. A takž uzřevše příhodné miesto k tomu nešlechetnému účinku, jenž učiniti zamyslili biechu, pána svého a vévodu Jaromíra nectně a ohavně k dřevu přivázavše i učinili z něho cíl střelcový, a tak střelami k němu střielely, zastřieleti jeho do smrti mysléce. V kterémžto střielení přihodilo sě jest takto Božiem chtěním a svatého Jana obranú, pro to veliké náboženstvie svatého Jana Křtitele ctil a jemu slúžil, v také núzi postaven jsa tento jistý Jaromír vévoda skrze něho milostivě byl obráněn. Neb kdy ti jistí nevěrní mordéři kniežat svých naň střeléchu střelami, svatý Jan svú húní neb svým oděvem ode všech šípóv jeho bránieše takž, jakž vévoda Jaromír nikakž zastřelen mohl býti nejmenší zástřelú. V túž pak také hodinu svatý Jan ženě Jaromírově paní velmi nábožné u vidění zeviv sě upomanul ji jest, aby k vysvobození i také núzi muži svému pomoci pospiešila. Nadto také, když ty věci tak sě dějiechu, jeden čeledín jménem Hovora vévody Jaromírovy při těch nešlechetných skutciech byl jest a na to patřil. Proněžto z pravé viery rozželiv sě nad svým kniežetem, inhned z rychlostí vsedl jest na kóň i mčal do Prahy na ručest všem věrným a pak přátelóm Jaromírovým vévodiným zvěstuje, co sě tuto skrze nevěrné zrádce a nemilostivé Vršovčany vévodě Jaromírovi děje sě, kteřížto
