kéž by od najvyšieho posláno bylo navštievenie, nedávaj v nich srdce tvého, nebo mnohým kázali sú blúditi snové a vypadli sú úfajíce v ně.“
O čtvrtých kněhách snech, kteréžto od ďábla pocházejí
Čtvrtí snové pocházejí od ďábla, kdyžto ukáže se osoba krásná, nebo škaredá, duchovnie, nebo svěcká, radiec nebo veléc co zlého, anebo dobrého. A takovému vidění neslušie věřiti nikoli nižádnému člověku a zvláště křesťanskému. Poňadž neslušie to činiti, neslušie tomu i věřiti. A také že jest lež, poněvadž se pravdě protiví, neslušie ižádnému člověku své vóle i svého rozumu k tomu přiložiti.
Zavřenie otázky
A tak rozuměno má býti písmu na počátce této přímluvy posazenému, jemužto brání svrchovaná múdrost božie snovému vidění věřiti. Aby lidé jeho zvolení nepoblúdili na cestě spasitedlné, jeho nevýpravnú milostí dané a vzkázané, po niežto jdúc upřiemě vedlé jeho rozkázanie, mohli dojíti a dojdú bez pochyby vlasti nebeské. K niežto dopomáhati rač nám nerozený, syn jeho jednorozený od věčnosti a duch svatý, od otce i syna věčně, jednostajně a prostě pocházející, tři osoby osobně rozličně, ale v podstatě věčnosti moci a slávě jednostajné a rovné! Amen.
Mnohé by řeči vtipné a pozorné nalezl z pohanských i křesťanských kněh vzaté tuto býti popsané k vylíčení otázky na počátce položené. Ale chtě práce sobě umenšiti, i ktož bude čísti a duomyslóm
