k své libosti, nad jinými lidmi bude panovati, a čehož se jest nenadál, nalezne. Pakli to uzří obecný, strachem kniežecím bude trápen.
LVII. O větru. Indiských
Ktož mní ve spaní, by od náhlého větru byl nesen s miesta na miesto, vejde do cizie země a dójde kniežetstvie. Pakli zaprášením větrným oči jeho pomlhejí, péči, starost a strast bude mieti od práva a viery své pomenšenie. Pakli vietr stromy zlámá nebo vyvrátí, vládařové královi pohynú jeho hněvem. Pakli domy vietr zboří, kněžátka lidská zahynú. Větrná studenost chudobu a pohubenie znamená statku a jeho přielišná horkost prorokuje biedu a zamúcenie. Pakli veliký vietr podme v čas kvietie, ale stromóv nezlámá, ani vyvrátí, v té vlasti hojnost žizu okazuje.
LVIII. O větru. Indiských a perských
Komuž se zdá ve snách, by, maje pomoc od větru, šel po cestě, bude mieti radost a přiezen od vládaře. Pakli bude mieti přiekazu na cestě od větru, smutek a nepřiezen vládaře jej potká. Pakli král vidí, že jede s větrem povolným, přijde jemu posel dobrý z daleka. Pakli jest vietr protivný, zlého posla znamená. Pakli kto vidí, že vietr věje protivný, jenž ovoce poruší, nedužiti bude ta vlast nebo to královstvie. Pakli bude vietr náhlý, stromy vyvracuje a domy boře, strach kniežecieho pohromu na to miesto, kdež se to děje. Pakli kto vidí, že všichni větrové v té vlasti potichli a lidé zléněli, bude zemětřesenie v té
