To má každý velmi pilně znamenati, že sú rozličná plemena snóv, o nichžto vdole psáno stojí. A i to znamenati slušie, že sú rozličná plemena snóv. Neb někteří sú snové, jenž pocházejí od kmenu nemoci anebo od nemoci. Jakož komu se játry zahorčily nad běh přirozenie jedením kořenie horkého aneb od vína silného, tomu se kolotá, an v ohni neb v lázni neb v jistbě horké sedí nebo leží.
A komuž žaludek neb játry sú zastuzeny vlhkostí nepřirozenú, tomu se rádo kolotá, an u vodách plavá anebo an se kúpe.
A v komž se zarodí větrnost od jiedla věcí parných od přirozenie, jako jest cibule nebo řepa, tomu se rádo sní, an létá v povětří aneb ano naň větrové vějí.
A komuž jest v žaludku krmě slaná a nepožitečná, tomu se rádo kolotá, an pie, a nikdy se do vóle nenapie.
A ktož má lačný žaludek a zdravý, tomu se zdá ve snách, an jie. Takovým snóm slušie věřiti. Proč? Neb znamenají jisté jakosti, jenž sú v těle člověčiem. Neb horkost snová znamená horkost vnitřní, žieznivú. A vlhkost snová vlhkost zřejmú. A tak o jiných. Jakož psáno stojí v knihách Izaiášových ve dvadcátém a devátém rozdiele: „Jakožto sní lačný a jie, a když procítí, prázdna jest duše jeho, a jakožto sní žieznivý a pie ve snách, a když bude zbuzen, vstane, an ještě žiezní a duše jeho ještě prázdna jest, též bude množstvie národóv všech, kteřížto bojují proti Sion.“
