množstvie úřaduov a slúh doličuje. Pakli ten kóň nemá ocasa nebo ocas vyprchal, zámutek v svém duostojenství mieti bude a málo pomocníkóv. Pakli kto, sedě na koni, káže utieti koni ocas, čeledi hodné pozbude. Pakli kto jede na ušlechtilém koni, ale klécavém, nalezneť biedu a tesknost v tom, oč stojí. Pakli jede na koni ušlechtilém, ale divokém a nepovolném, veliký spáše hřiech a mnoho protivenstvie strpí v svém vladařství. Pakli nenie osedlaný ten kóň, větčieho zlého strach puotky. Pakli kóň povolný a pěkný, ale cizí, jest li však známého, od toho cti a chvály dójde, ktož na tom koni jede ve snách. Pakli nezná, čí jest, nenadálá čest a radost jej potká. Pakli kto vidí, ano krásný kuoň bez uzdy a sedla všel do jeho domu nebo na jeho pole, kniežete přieštie na to miesto znamená. Pakli ten kóň bude s bielú hlavú a se všemi bielými nohami strakatý, větčie dóstojenstvie toho kniežete znamená. Pakli žena vidí, že na koni povolném jede, muže bude mieti po své vóli.
XLIIII. O témž. Serima mudrce jednomu kniežeti
Knieže jedno vece Serimovi: „Viděl sem ve snách, a já jedu na koni ryziem arabském míli a on na mně tolikéž.“ Vece Serim: „Kterú hodinu?“ Odpovědě knieže: „Na úsvitě.“ Odpovědě Serim: „Dřieve nežli se skoná tento měsiec, umřeš.“ A stala se mezi arabskými potržka, v niežto knieže by zabito.
XLV. O témž výklad Serima mudrce jedné babě
Baba vece Serimovi: „V noci na udnění seděla
