jimž se nenadál.
LXIX. O velblúdiech. Indiských
Vidí li kto ve spaní, by běžal na velblúdě arabském bez uzdy, brzo umře a strach náhlé smrti. Pakli jel na něm a potom s něho ssedl, upadne v nemoc velikú. Pakli sedí na velblúdě v uzdu pojatém a jím vládne, bude vládařem královým pro jetie kniežete. Pakli koho ukúsne velblúd, bude múcen od práva. Pakli koho udeří velblúd nohú arabský, bude mieti strach zlé puotky, ale ta jej mine, neb ten velblúd kopyta nemá. Pakli v čí dóm vejde neznámý velblúd, knieže veliké přijde k němu. Pakli kto ve snách má kamelnice, panstvie velikého dosiehne. Pakli kto jie velblúdové maso, v dlúhú nemoc upadne, ale neumře. Pakli kto s velblúdy mluví, moc nalezne v svém stavu a lidí z dalekých krajóv přijme. Pakli z kterého domu velblúd břiemě nese, hospodář toho pacholka zbude. Pakli které rúcho vynese, škodu hospodář vezme.
LXX. O témž. Perských a ejipských
Spatří li kto ve spěčky, by seděl na velblúdu a jím vládl, jest li král nebo knieže, mocného nepřietele jme. Pakli jest obecný člověk, v smrtedlnú nemoc upadne. Pakli koho velblúd ukúsne, od vládaře bude múcen. Pakli král spatří, ano mnoho přišlo velblúdóv do jeho vlasti, přijde jemu mnoho nepřátel do země. A jakúž škodu učinie ti velblúdi na obilí nebo na trávě, takúž nepřietelé učinie v jeho krajině. Pakli uzří ty velblúdy s břemeny, kořist poberú nepřietelé v jeho zemi. Pakli kto vidí, by měl obtiežené velblúdy, slúhy bude mieti
