jej seje nebo sadí, bude múcen žalostí a smuten. Pakli v jeho domě vzrostlo, pláč a smutek bude v domu jeho. A vezme li co toho bazilikonu, i sám bude plakati.
XIIII. O smrku a cedru. Ejipských
Ktož ve spaní vidí dóm svój postlán listem smrkovým, cedrovým a bobkovým, jest li chudý, dostane se sbožie skrze urozené lidi. Pakli to bohatý muž vidí, jemuž i najevě tak bývá postláno, tesknost jej potká. Pakli král smrkovú větev ulomí neb sic drží, sléhá se s nehodnú ženú. A bude li větev kořenem se zdáti, zplodí z nie dietě. Pakli bez kořene, tehda nic. A týž výklad bude, uzří li to člověk obecný.
XV. O zázvoru. Perských a ejipských
Zázvor osobu ženy neurozené okazuje, neb nemá listie ani kořene a v Azí roste. Nalezne li kto dvě anebo tři anebo deset v Azí, tolik žen zchlapilých bude mieti k své libosti. Pakli viece nežli deset, nalezne sbožie vedlé množstvie jich. Pakli kto vezme jednu malú a druhú velikú, pojme ženu chlapkyni s dospělú dcerú a strach, by obú nepomiloval. Pakli snie kterú, nalezne sbožie s zámutkem od ženy neurozené. Pakli vařené jie, bude mieti menšie sbožie. Pakli je chová v počet na některém miestě, hanebné ženy skryje před lidmi. Pakli bez počta, penieze od zlých žen dobyté na poklad položí.
XVI. O locikách. Perských a ejipských
Zdá li se komu ve spaní, by jedl lociku s octem, potká jej žalost a starost vedlé váhy jedenie a kyselosti octové. Pakli má jie
