[310] tobě,ne[20v]číslo strany rukopisuměj ijedné lsti v sobě,
neb ktož družci osidlo pokládá,
častokrát sám v ně upadá.
Skrze žábu nám dává znáti,
když jezero z břeha[aa]břeha] bricha chváti[13]J. Loriš opravil znění rukopisu na „břieha“ (Loriš 1903, s. 60), E. Petrů má „břěha“ (Petrů 1999, s. 18),
[315] na cizie pole vytěže,
všecky skúly myšie oseže.
Strastná myš smutně stojieše,
že k svým bydlóm přes vodu nemožieše.
Světomluvná žába přijide
[320] tu, kdež truchlú myš nadjide,
i promluvi řkúci takto:
„Netruchliž, myško, nikako!“
Řkúc: „Já tě přeplavím s sebú“
(majíc v srdci lestnú zlobu).
[325] Kdež slova s myslí nespatá
každú nemoc přemáháta,
když sladký jazyk osladí
trnie myslné i ohladí.
Takéž mohu řéci tuto:
[330] lest v sladkosti lécie púto.
Tuž žába niti dosěže,
myšie nohu k sobě přitěže.
„Ó, hubená žábo lstivá,
proč tvá mysl jest tak křivá?
[335] Smieš[14]za tímto slovem písařem škrtnuto slovo „lſti“ svú nohu k jejie přišíti
a smieš lstí vieru zrušiti?
Onoť po vodě[ab]po vodě] powiedie ploviechu,
slyš boje podobná k smiechu.“
Žába se pohříži v zlobě,
[340] chtieci myš vlúditi k sobě,
přietele potopú lapá,
ach, již milá viera tápá!
Žába se ku potopě snaži,
myška se ven z vody [21r]číslo strany rukopisuvyrazi,
[345] potopě se velmi zpřieči.
Žába táhne a myš vzkřiči,
neb se to po mnoho stává,
často strach síly přidává.
Tuž se pak luňák k nie přiměři,
[350] onéj nestatečnéj zběři,
ostrým nehtem[ac]nehtem] nechtem ten boj pobi,
obě hroznú smrtí zabi.
Naufragium amico faciens naufragat ipsa fides.cizojazyčný text
Naufragio vires suggerit ille timor.cizojazyčný text
Ktož koho pomocí[ad]pomocí] pomori kojí,
poněvadž jeho zahubiti strojí,
[355] takéžto v své nevěře
snažšie škoda v též rozměře
k svému strójci opět přijíti
a[ae]a] aby sám musí v strasti sníti[15]nebo je možná interpretace „a by sám, musí v strasti sníti?“.
Spravedlně takúž vezmeš mieru,
[360] jakúž v světě seješ vieru.
De ove, cane et lupo.cizojazyčný text O ovci, psu a vlku. Kapitola čtvrtá
Viz, kterak svět tento blúdí,
že již každý křivdu súdí.
Kde si, pravdo, se skryla?
Křivda veš svět oslepila,
[365] pro malý dar súd převrátí,
jakož se tuto dává znáti:
Kdež pes ovci k súdu pudi
a vlk sedieše za súdy,
nevinnú ovčičku vzrudi,
[370] když proti niej tu řeč vzbudi
řka: [21v]číslo strany rukopisu„Ty s u mne chléb zajala,
