Nenie tak malé shřešenie,
by jeho nebylo pomstěnie.
Tobě pravi nynie také:
[880] bez odplaty dobré všaké.
Kaj se hřiecha, dokadž v síle,
ať tě Tvořec přijme míle.
Pozdě vržeš k Bohu oči,
když tě již nemoc stoči.
[885] Jako kdas luňák byl nemocen
a těžkú bolestí skrocen.
Povědě luňák své mateři:
„Náhle se v prosbu udeři.
Vzdaj bohóm obět a modlenie,
[890] ať by zdravie bylo prodlenie.“
Mátě vece: „Ty ubohý,
hněval s lidi jako bohy.
Zpomínajíc skutka zlého,
bohovéť mstie hněvu svého.
[895] Jenž se ku pomstě snažie,
rovně muku za hřiech vážie.
Kdyžto kuřence ty bráše,
čemu se muky nebáše?
Z kuřenec obět bohóm činie,
[900] protož tě již smrtí vinie.
Svatost bohóm jest z oběta,
protož tobě pomsta jest ta.“
Qui maculat vitam, mundas cur recolit aras?cizojazyčný text
Quem sua facta premunt, cur aliena levat?cizojazyčný text
Jenž svój život v hřiešiech kalí,
proč se v čistú svatost valí?
[905] Ktož se svým skutkem zdavuje,
proč cizie hřiech opravuje?
O psu a o voslu. Kapitola XVIII.
Neslušie té služby žádati,
jiežto člověk nemóž dostáti.
Nebo ty v tu službu vzklúzna,
[910] ješto tobě jest nepříslušna,
ta tobě smiech i haňbu plodí,
často i škodu přivodí.
Také tobě to chci řéci:
Neroď tu špílu špíleti,
[915] ještoť slušná nenie tobě,
chceš li svój stud mieti sobě.
Když se mníš špílu ozdobě,
nenávist pak vezmeš sobě.
Jakžto psíček jeden bieše,
[920] jenžto slíbiti se chtieše
svému pánu hřičkú mnohú.
Jednak jej drápáše nohú,
načas skomle, chvostkem klapá,
opět jeho za rúcho lapá
[925] chvíli jeho jazykem líže,
přiskakuje ku pánu blíže.
Pán psíkóv tiem vesel bieše
a rukú psíka hladieše,
krmi psu dávaje
[930] a často s ním spolu hraje.
Oslík mrský to vědieše
a tak sám pravieše,
žádaje túž krmi vzieti
a svého dvora přiezen mieti:
[935] „Však sem k službě podobnější,
svým chrbetem užitečnější.
Já sem pánu dielem milý,
psík se líbí jedno špíli.
Protož, vece, budu hráti,
[940] dám se svú hrú pánu znáti.“
Tuž poče hráti, čas svój vida,
aby se slíbil, ku pánu přijda.
Mní, že by jeho usmiešil řvaním
a úsilím svým skákaním.
[945] Uplva jej slinami svými,
vskoči naň nohami předními
i rani uboha muže,
