Mohla s tako mój chléb jiesti.
Protož tě chci s světa svésti.
Dajž mi tlustost těla svého,
jenž jest tlusto z chleba mého!
[1890] Chci smrt s škodú na váhy vrci:
zahyň, neb s dóstojna smrti.“
Nil decorat factum nisi facti sola voluntas;cizojazyčný text
non operis fructum, sed noto mentis opes.cizojazyčný text
Nic tak skutka neosvietí,
než kdež skutek vóli roznietí;
ne skutečné učiněnie
[1895] miení, jedno skutka nenie.
O žábě naduté. Kapitola třidcátá devátá
Radu moji daj menšiemu,
aby se nevrovnal větčiemu,
tociž v stravě, v moci, rúše
i tiem, což k mocnému slušie.
[1900] Ač chceš zbýti hrubé strasti,
střeziž se žabie nepasti.
Žába vidúc přetlustého
vola, také velikého,
chtiec se k němu přirovnati,
[1905] poče se velmi nadýmati.
Syn jie vece: „Rač přestati!
Nemóžeš se s ním sjednati.“
Žába tiem žalostna jsúci,
poče se viece dúti.
[1910] Opět jie syn vece takto:
„Nepřemóžeš jeho nikako.
Budeš li se přes moc dúti,
snad se móžeš rozpuknúti.“
Třetie hněvnú bolest ztrudi,
[1915] svým úmyslem nepoblúdi,
na křepkost se dúti poče,
až mnozstvo dutie se zatoče,
rozděli se cesty na tři,
jejie droby všaký opatři.
Cum maiore minor condere desinat et secizojazyčný text
consulat et vires temperet ipse suas.cizojazyčný text
[1920] Protož menší se uskrovně,
hledaj sobě všudy rovně,
nezli se s větčím nikoli,
chceš li býti živ po vóli.
O úrazu lva a o pastýři. Kapitola čtyřidcátá
Jenž učiní dobře tobě,
[1925] snaž se na to v každé době,
aby jemu odplatil též,
jemu potřebno bude kdež.
Dávno ty si mohl to slýchati,
v núziť jest přietele poznati.
[1930] Správně ctíti toho máme,
jehož v núzi potřebna známe.
Tomu nás pověst učí tato,
abychom, spomínajíce na to,
dobrodějce v srdci měli
[1935] a odplatiti jim uměli.
Kdyžto lev po lesu běháše,
zvieřátek zde i onde sehnáše,
aby měl pokrm v lačném času
a užíval svého kvasu.
[1940] Když se běhav silně ztrudi,
až i po lese zablúdi,
což se pak lvu sta ubohu,
trn mu rani silně nohu.
I dojide
