[Ezopovy bajky]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 15v–66r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

proměň naše smutné časy.

Rač nám svú svatú pomoc seslati

a račiž nám dřevní pokoj dáti!

Již sme krmě vraha svého,

[1085] již nás zžéře hrdlo jeho.

Rač ohyzdnú smrt odjieti,

pokojíka nám popřieti!“

Tak když člověk štěstie sahá,

často on z štěstie pobiehá.

[1090] Pak padne v strastné osidlo,

a komuž se dá co dobrého,

v dlúhém čase mrzí jeho.

Po zlém pokušení také

slazšie bývá sladké všaké.

[1095] Takéž žáby, prázdnost majíc,

biechu diela sobě žádajíc.

Strast za pokoj i přijechu,

když v svú škodu krále vzechu.

Bóh sboru vece ubohu:

[1100] „Krále, jehož ste prosbú mnohú

přijali v svú strast sobě,

ten jest hoden vašie zlobě.

Věčná bázen buď pomsta moje,

neb ste nechtěli pokoje.“

[1105] Ač kto má, jenž slušie jmieti,

rač u veselí to držeti.

Kdyžto móžeš sám svój býti,

neroď jinému slúžiti.

Si quis habet, quod habere decet, sit letus habendo.cizojazyčný text

Alterius non sit, qui suus esse potest.cizojazyčný text

O holubiech a o jestřábu. Kapitola dvadcátá I.

Když ty mezi dvým zlým ležíš

[1110] a nebezpečna se vidíš,

slušieť menšie zlé voliti,

když tě nelze toho zbýti.

Ne jakž kdasi holubé,

mniec utéci strasti hrubé,

[1115] za král vzeli jestřáb sobě,

chtiec státi luňákově zlobě.

Král poče příčiny hledati,

kterak by mohl holuby zjímati.

Uškodi jim viece

[1120] nežli který vrah na světě.

Počechu holubie pykati,

sami na se žalovati,

že krále volili toho,

jenž jim činí křivdy mnoho.

[1125] „Lépe bylo,“ vecechu ptáci,

„luňákovým bojóm státi,

nežli bez smrti umřieti

a strastné časy trpěti.“

Quidquid agis, prudenter agas et respice finem;cizojazyčný text

ferre minora volo, ne graviora feram.cizojazyčný text

A což kdy činíš, čiň múdře,

[1130] vždy konec buď smyslně uzře;

slušieť menšie zlé trpěti,

nechceš li těžšieho trpěti.

O vlku a o svini. Kapitola XXII.

Již pohřiechu znamenáme

i na Písmě nalézáme,

[1135] že mluví již křivdu mnohý.

Viz, kterak blúdí svět ubohý.

Již tě krásnú řečí kojí,

neb tuž tvú čest lúpiti strojí,

jakžto když vlk s sviní jdieše,

[1140] jenž se oprasiti chtieše.

„Opras se, svinko, bez bázni!

Jáť sem vlček již v tvé kázni.

Budu stráže tvému plodu

a slibujiť za vši škodu.“

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).