tebe.“
Když přijide rok slibu tomu,
jelen přiběh k jejiemu domu,
[1515] z slibu ji svého trudieše,
kakž nevinna jemu bieše.
Ovce řkúci, řeč nastroji:
„Slíbený v bázni slib nestojí.
Připuzena jsúc sem slíbila,
[1520] proč bych toho neužila?
Což jedno vlk dieše koli,
to já mluviech po jeho vóli.“
Cum timor in pactu fedeat, promissa timoriscizojazyčný text
arent, nil fidei verba timoris habent.cizojazyčný text
Lstí lest slušie zapuditi,
vieře věrnu slušie býti.
[1525] Kdežkoli bázen v službě sedí,
slib strašlivý křivě hledí.
Bázlivý slib nemá viery
ani slib nuzný jisté miery.
O múše a lysém. Kapitola XXXI.
Buď milostiv všelikému,
[1530] nebuď škoden nižádnému.
Když s nad koho větčí vzveden,
nebuď nižšiemu nezbeden.
Jenž se ve mdlé síle postaví,
často se života zbaví.
[1535] Jakžto kdys múcha v zlostném čině,
sedši lysci na lysině,
i by jeho velmi zlá hosti,
poče jeho svým žahadlem buosti.
Lysec rukú v hlavu vpeři,
[1540] chtě ji chopiti, se udeři.
Múcha se tomu poče smieti,
s stěny na stěnu letěti.
Lysec onéj tak poče řéci:
„Bližnie smrt velíť špíleti.
[1545] Smiech tvój jest, ač se urazi;
pakli tě ranú porazi,
hned zahyneš, tváři lichá!
Pohubí tě tvá pýcha
a tuť pak nebude tobě do smiecha.
[1550] Ač já deset ran dám sobě,
však zdráv budu, pravi tobě.
A jedinú li tebe dosáhnu,
ohyzdnú tě smrtí ztáhnu.
Mně polehčí moje ruka,
[1555] ale toběť bude muka.“
Iure potest ledi ledens, ut ledat, in illumcizojazyčný text
unde brevis cepit, lesio magna ledit.cizojazyčný text
Jenž úrazem znobí koho,
správně úraz stíhá toho.
Odkadž přijde ranka malá,
navrátí se strastná vzpála.
O čápu a o lišce. Kapitola XXXII.
[1560] Což bývá protivno tobě,
nebuď družce tiem zlým znobě,
jakož družci strojíš osidlo,
často spadáš v tější bydlo.
Miluj družce z srdce všeho,
[1565] nepřej jemu ničehož zlého.
To jest přikázanie Božie,
buď na družce vždy čest vlože.
Ne jakožto liška skuti,
kdyžto čápa k sobě nuti,
[1570] řkúci: „Mój milý satane,
všeť se dobře u mne
