Vulnera ne facias, que nequis ipse pati.cizojazyčný text
Když s družce tak lstíti směla,
[1605] proč by lest lstí nepomstila?
V se svú střelu sama vstřeli,
kdyžto svú lstí družce vzkvieli.
Což sobě nežádáš mieti,
neroď družci toho činiti.
[1610] Neroď bratrci rány vtieti
té, kteréžto sám nechceš trpěti.
O vlku a hlavě. Kapitola třidcátá třetie
Chci já rozum po všem času
neb múdrost vzieti za krásu.
S múdrostíť jest dojíti všeho,
[1615] i také královstvie nebeského.
Múdrost jest za sílu vzieti,
slušieť i za zbožie ji přijíti.
Člověk múdrý lepšíť bývá
nežli ten, jenž hradóv dobývá.
[1620] To se tuto dává znáti.
Kdes vlk poče v lese běhati
i naleze pyšnú hlavu,
převelmi krásnú přípravú
lidskú rukú ozdobenú,
[1625] drahú mastí položenú,
jejíž krása jako oheň níti
a jasnú se tváří svieti.
Váleje ji sem i tam nohú,
vece: „Buď tebe žel Bohu,
[1630] ó líčko, bez řeči všaké,
ó hlavo, bez smysla také.
Mozku nenie v této hlavě,
kdežto se všecka múdrost stavie.“
Fuscat et extinguitcizojazyčný text cordis caligo nitoremcizojazyčný text
corporis. Est animi solus in orbe nitor.cizojazyčný text
Smutné srdce tmy uhasí
[1635] tělestný smysl po vše časy,
dražšie nenie na tom světě,
než kdež rozum v smysle svítí.
O sojce. Kapitola třidcátá IIII.
Nepřijímaj toho mravu,
jenž nehoden tvého stavu,
[1640] jenžto viece chce pýchati,
nežli pýchy móž dostati.
Strach jest, aby smiechu nezískal
i v lestné lsti sobě stýskal.
Jenž sě v cizie pýchu vieže,
[1645] ten své mravy škodú svieže.
Jakžto když pérce nalezši soje
pávové, jenž tělce svoje
ozdobivši i poče létati
a svých družiček pohrdati.
[1650] Pérce překrásného páva
pávem jí býti vyznává.
Přilúčiti se nestydí
k jiným pávóm, neb se vidí
tak hrda, mněj, že by na světě
[1655] kraššie již nebylo viece.
Páv znamenav krásu křivú,
poče tresktati pýchu lstivú.
Mnohú ji ranú udeři,
obnaži ji všeho peřie.
[1660] Nahá tajně poče bývati,
onú haňbú se stydieše,
k svým družkám přijíti nesmieše.
Poče ji sojka tresktati
a tvrdými slovy láti,
[1665] že cizí krásu na se vzděvši,
by družkami se styděvši.
