Unicus sol erat nobis, et vix prae calore vivere potuimus,cizojazyčný text
Nunc autem multiplicatus tollet vitam nostram.cizojazyčný text
O vlku a řeřábu. Kapitola osmá
Tuto nám jest znamenati:
zlému jest nepomáhati,
[495] neb což jemu ty učiníš dobrého,
onť učiní tolikéž zlého.
Když zlého vytáhneš z núze,
an tě prostřed nie pohříže,
jakož se sta řeřábovi.
[500] Kdyžto se uda vlkovi
tak lakotně mrchu hltati,
z niežto kosti poče vymietati,
kostka mu se v hrdle stavi.
Hubený vlk sem i tam se zdávi,
[505] lékařnie žádaje pomoci,
zda by mohl zbýti té nemoci,
a slibuje daru mnoho.
Když řeřáb zaslyše toho,
rúče se k vlku připudi,
[510] proti němu tuto řeč vzbudi,
řka: „Chceš mi tento slib zpraviti,
chci tě té bolesti zbaviti.“
Vlk vece: „Což žádáš koli,
to měj ode mne k své vóli.“
[515] Ihned řeřáb svú šíji stěže,
kost vlku z hrdla vytěže.
Řeřáb vlka z slibu znuti,
vlk tak mluvě poče se dúti:
„Však s živ. Vezmi ten dar sobě,
[520] za dar buď tvój život tobě.
Móžeť zuby hlavu stieti,
rač svú hlavu za dar vzieti.“
Protož řku: „Na zlém neprospěješ,
[525] ač mu co dobrého zděješ.
Dobroděnie lstivá hlava
zapomíná, jenž se stává.
O tistě těhotné. Kapitola devátá
Ktož rád to chce znamenati,
mé učenie chci mu dáti,
aby se střiehl pochlebné řeči,
[530] všie múdrostí od nie se spřieci.
Budiž dobr družci, pravi tobě,
však najlepší bývaj sobě.
Jehož si byl svým zbožím plodě,
tenť pak tobě bude k škodě.
[535] To se již pohřiechu stává,
jakož se tuto znáti dává,
že jedna tistka těžka bieše
a již svój plod jmieti chtieše.
Sem tam běhá v své nápasti,
[540] hledajíc, kde by štěnce mohla zklásti.
Tuž přiteče k své súsedě,
proséci jie, tak povědě:
„V tvém domku, súsedko milá,
popřej mi, abych se oštěnila.“
[545] Velmi míle uslyše ji,
vece jí: „Tohoť ráda přeji.“
Pod jejie pokoj hned zaběže,
těžká pak osta tudieže.
Všakž pokoji přijide konec,
[550] když porodi čtvero štěnec.
Tuž to ony štěnce tu schova.
Pak přiběhši ona znova,
prosbú vší nutieše k tomu,
aby jie postúpila z domu.
[555] Netolik tu svój sluch zatře,
jakožto dóm tvrdě zapře,
v své hrózy velmi úfáše,
protož prosbu zamietáše.
Onomu plodu se kojéci,
