musíš v jeho zlobě sníti.“
Beran vlku poče mluviti,
řka: „Násilníče, nemluv toho,
[290] nebyl sem živ let tak mnoho!“
„Ještě mluvíš,“ vlk tak bleče,
„ty rohatče?“ Tuž přiteče
i vťa zuby v maso jeho.
Tak i sežra nevinného.
[295] Takéž zlý pravému škodí,
o němž ve dne v noci chodí,
klada rozličnú příčinu,
zda by mohl mieti kterú vinu.
Jakž se kolivěk nevinně postaví,
[300] však jej zlý jeho cti zbaví.
Těch vlkóv jest ještě mnoho
v každém miestě. Střez se toho!
De mure et rana.cizojazyčný text O myši a o žábě. Kapitola třetí
Sic nocet innocuo nocius causam nocendicizojazyčný text
invenit. Hii regnant qualibet urbe lupi.cizojazyčný text
Omne genus pestis superat mens dissona verbis.cizojazyčný text
Sic pereant, qui se prodesse fatentur, et obsunt,cizojazyčný text
discat in actorem pena redire suum.cizojazyčný text
Ještě viece já povědě,
což tvého lepšieho vědě.
[305] Sladké řeči lidí běhaj,
jich lsti sladké se vystřiehaj,
jenž svú řeč strdí pomazují,
pod kterúž pak na tě jed vypúštějí.
Také to pravi tobě,
[310] neměj ijedné lsti v sobě,
neb ktož družci osidlo pokládá,
častokrát sám v ně upadá.
Skrze žábu nám dává znáti,
když jezero z břeha chváti,
[315] na cizie pole vytěže,
všecky skúly myšie oseže.
Strastná myš smutně stojieše,
že k svým bydlóm přes vodu nemožieše.
Světomluvná žába přijide
[320] tu, kdež truchlú myš nadjide,
i promluvi řkúci takto:
„Netruchliž, myško, nikako!“
Řkúc: „Já tě přeplavím s sebú“
(majíc v srdci lestnú zlobu).
[325] Kdež slova s myslí nespatá
každú nemoc přemáháta,
když sladký jazyk osladí
trnie myslné i ohladí.
Takéž mohu řéci tuto:
[330] lest v sladkosti lécie púto.
Tuž žába niti dosěže,
myšie nohu k sobě přitěže.
„Ó, hubená žábo lstivá,
proč tvá mysl jest tak křivá?
[335] Smieš svú nohu k jejie přišíti
a smieš lstí vieru zrušiti?
Onoť po vodě ploviechu,
slyš boje podobná k smiechu.“
Žába se pohříži v zlobě,
[340] chtieci myš vlúditi k sobě,
přietele potopú lapá,
ach, již milá viera tápá!
Žába se ku potopě snaži,
myška se ven z vody vyrazi,
