[Ezopovy bajky]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 15v–66r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

dým když hustý jdieše vzhóru.

Pták utěší lišku tehdy,

dietky jie navrátí kehdy.

Non sit qui studeat maior obesse minori,cizojazyčný text

cum bene maiori posset obesse minor.cizojazyčný text

[755] Protož radím mocnějšiemu:

nepakosť sebe menšiemu,

když mdlý móž činiti tobě

mnoho zlého v každé době.

O hlemýžďu a o orlici. Kapitola čtrnádstá

Což tobě nepřirozeno,

[760] to z tvé mysli buď složeno.

Nesahaj dóstojné věci,

jiež nemóžeš ty dosieci.

Ktož vyššieho vzchodu žádá,

často těžce s něho spadá.

[765] Střeziž se hlemýžďovy strasti,

jenž leze v piesku, rohy zdrasti.

Tuž jej orel nohú vztrže,

pod oblaky se s ním vrže.

Vplazi hlemýžď tělo i nohy,

[770] s tiemž zataji dlúhé rohy.

Vrána vece nesmyslnému

orlovi, také lačnému:

„Věř mi, že neseš břiemě;

ty poživeš toho zřejmě,

[775] jenž se jest tu v hlemýždi skrylo.

Proč by tvú krmí nebylo,

ta kostka, jenž kryje v sobě?

Zbi hlemýžď, krmě bude tobě.

Ač jej chceš rozbiti, věz to,

[780] smysla poživ síly miesto.“

Sic sublatus homo subverso turbine lingitcizojazyčný text

corruit et fortes istacizojazyčný text procella rapit.cizojazyčný text

Z výsosti jej v skálu snoři,

ihned jej kámen i rozboři.

Přijem orel vraní radu,

ihned vsta vzhóru s starú vnadú,

[785] střeli vzhóru až pod nebe,

tuž pak hlemýžď pusti od sebe.

Hlemýžď letěním těžkým dosti

o skálu zbi tvrdé kosti.

Kdež pokoj jest ve mdlé síle,

[790] kochaj se s ním bez úsilé;

buď vždy prospěcha hledaje,

jenžť se hodí, pokoj maje.

Bláznivý člověk tudieže

nectným jazykem se svieže.

[795] Ta nápast, pravíci také,

znobi i mocnější všaké.

O lišce a o havranu. Kapitola patnádstá

Když tě počne kto chváliti,

pomni sám svój súdce býti.

Neroď věřiti jinému

[800] viece nežli svědomie svému.

Každý múdrý znamenává,

proč jemu kto chválu vzdává.

Jenž tě lstivú chválú kojí,

tvému zboží osidlo strojí.

[805] Jakž kdes havran, krmi drže

v ustech, s níž se na dub vrže,

aby tu na čas odpočíval

a své krmě tam požíval.

Liška velmi hladovitá

[810] po poli se sem i tam mkytá,

ať by mohla mrchu nadjíti,

jíž by mohla syta býti.

Uzře, naliť jejie doba,

u vrchu sedí s krmí koba.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).