Ve výčtu tomto prozatím nehleděno k některým tvarům vzoru zájmenného mój, mojь.
Z těch jsou některé delší t. j. plné, jak jich theorie žádá, na př. sg. neutr. nom. akk. moje, plur. nom. akk. fem. a akk. masc. mojě atd. a jiné krátké, na př. sg. mé m. moje, plur. mé m. mojě, pl. gen. mých m. *mojich atd. Půjde nám o tvary krátké a proto je nejprve vyčteme: Jsou to:
sg. nom. fem., du. nom. akk. masc. a plur. nom. akk. neutr. má, na př. ruka maa Pror. 64ᵇ, o ma přěmilá syny Pass. 333, ústa maa Pror. 64ᵇ, – místo plného moja, přehl. mojě, doloženého v sg. nom. fem. a plur. neutr.: mogie rodina Hrad. 82ᵃ, moge slova AlxV. 57 (du. nom. akk. masc. doložen není); –
sg. nom. akk. neutr. mé, na př. srdce mee Pror. 12ᵃ, – místo plného moje, na př. srdce moge Modl. 134ᵇ; –
sg. akk. fem. mú, na př. muu duši Pass. 451, – místo plného moju, na př. řěč moyu AlxBM. 2, 38; –
sg. gen. (akk.) masc. neutr. mého, na př. meeho porozenie Pror. 37ᵃ, – místo plného mojeho (nedoloženého v jazyku starším); –
sg. gen. fem. mé, mee mysli Modl. 42ᵃ, – místo (nedoloženého) tvaru plného mojê, který by byl za stsl. mojeję nebo moję (§ 51); –
sg. dat. masc. neutr. mému, na př. bohu meemu Pror. 5ᵇ, – místo plného mojemu (nedolož. v jaz. starším); –
sg. lok. masc. neutr. mém, na př. v domě meera Pror. 3ᵃ, – místo plného mojem (nedolož. v jaz. starším); –
sg. dat. lok. fem. méj, na př. vecě mateři ſweey EvZimn. 45, na huořě meey Pror. 9ᵃ, – místo (nedoloženého) tvaru plného, který by byl za stsl. mojeji n. moji; –
sg. instr. masc. neutr. mým, ſwym mistrovstvím Pass. 464, – místo tvaru plného mojím (nedolož. v jaz. starším); –
sg. instr. fem. mú, na př. chtieše ji ſwuu rukuu stieti Pass. 20, – místo (nedoloženého) tvaru plného, který by byl za stsl. mojeją n. moją; –
du. nom. akk. masc. má, na př. rty ma ŽKlem. 105ᵇ, – místo tvaru plného moja (nedolož.); –
du. gen. lok. mú, na př. v muv uší EvZimn. 4, – místo plného mojú, na př. Olibrius počě pláščem očí ſwoyu zastierati Pass. 320; –
du. dat. instr. mýma, na př. myma očima Pass. 406, – místo plného mojima (nedolož.); –
pl. nom. masc., na př. mí synové ČernZuz. 109, mí Us. ob., – místo plného moji, na př. mogy bohové Pass. 475; –
pl. akk. masc. a nom. akk. fem. mé, na př. bohy ſwee Pror. 270, děti mee 6ᵃ, – místo plného mojě na př. posly ſwogye AlxV. 1965, twogie chyšě Hrad. 131ᵃ; –