GestaKl. 28, dievka počnúc powye syna ML. 43ᵇ. – V nejstarších textech bývá psáno e za toto ie, na př. kope MVerb. m. kopie, perre t. m. peŕie, a proto mohlo by se zdáti, že se ьje stáhlo v é a toto že se dále a podružně změnilo v ie. Proti tomu je však připomenouti, že tímto způsobem vzniklé listé (z listьje) bylo by tvrdé a že ć jen v slabikách měkkých a jenom v řídkých případech se mění v ie; nč. listí a stč. listie způsobem zde míněným vysvětliti nelze, psané v nejstarších textech e místo ie vysvětluje se nedosti vyvinutým pravopisem těch památek, kope v MVerb. atp. dlužno čísti kopié = kopie atd.
28) ьjê staž. ie.
Sing. gen. a pl. nom. akk. kmenův -ьja a pl. akk. masc. kmenův -ьjo mají v stsl. koncovku -ьję, na př. sądьję, črêvьję; to předpokládáme západoslovanské a ruské -ьjê, v § 51; toto pak je staženo v ie: sądьję, sądьjê – stč. sudie; črêvьję, či črêvьjê – stč. třěvie, řebřie-.
29) ьji staž. í.
Příklady: sg. lok. *rebrьjiV. listьji, *panьji, sądьji staž. řebří, listí, paní, sudí; – pl. nom. božьji staž. boží; – pl. gen. pêšь-jichъ staž. pěších; – subst. stč. lodícě stsl. ladьjica, odtud nč. lodička; – impt. stč. pí z pьji.
30) ьju, ьjú staž. iú.
Příklady: sg. dat. *rebrьju, listьju staž. rebriú, listiú, a z toho změnami dalšími –ú, -iú (slov. § 206) a přehlas. í; – sg. akk. *panьju, sьju, z -ьją staž. -iú a dále -ú atd., – sg. instr. *panьjú, z -ьją, staž. paniú atd.; – part. praes. pьjúc, z pьjątj, staž. piúc- atd., na př. nejědúc ani pycz Pass. 8, pijcz a jedúc Štít. uč. 96ᵃ. Je tu opět řada proměn: její stupně jsou 1. listьju, žádán pro praslovanštinu mluvnicí theoretickou a dochován v stsl.; 2. listiú v době české předhistorické, žádán změklým ť- stupně následujícího; 3. lisťú, sahá z doby předhistorické do staročeské doby historické, kdež jest dosvědčen doklady zřejmými, např. k zabitu ŽGloss. 43, 22 t. j. k-zabiťú, k ſkonczenhu DalH. 42 t. j. k-skončeňú; stupně 4. listiu a 5. listí vyvíjejí se v době historické. Zde, ve výkladu o stahování, týkají se nás jenom stupně prvé tři: listьju-listiú-lisťú. Srov. nahoře č. 26.
31) ьjь staž. í.
Příklady: sg. nom. akk. *rebrьjь staž. řebří, božьjь staž. boží, čьjь staž. čí; – sg. instr. *rebrьjьmь staž. řebřím atp., – pl. gen. *rebrьjь, listьjь, *panьjь, sąьjdь, gostьjь, kostьjь staž. řebří, listí, paní, sudí, hostí, kostí; stč. demin. kopíce, zelíce atp. z -ьjьce. – Podle pravidla jerového mělo by z listьjь atp. býti -ej; ale tu zaniklo koncové -ь, dříve, než pravidlo dotčené nastalo. Změna vyvíjela se tu tedy postupem ьjь-ьj-í; mezi ьj a i mohl býti stupeň přechodní ij, srov. Lesk. Handb. 2 38 –
