V nářečích neudrželo se zřetelné široké znéní y v Čechách nikde; domažl. (prý) bül v Erb. čít. 34 jest omyl. Na Moravě a v Slezsku vyslovuje se y v nář. dolnobečevském „poněkud šíře než i“ Btch. 426, v starojickém a hranickém jako polské y BartD. 84 a 81. Na Slovensku drží se y rozdílné od i jenom místy; proto chtěli Bernolák a Štúr, aby se psalo všude jen i Pastrn. 99.
Za y bývá u.
216. a) V nářečí lašském je buł fem. była, kruł fem. kryła, muł fem. myła, ruł fem. ryła, vuł fem. vyła BartD. 103, místo náležitého był, krył atd. V témž nářečí je také ṕuł fem. piła, młuv́uł fem. młuviła, klečuł fem. klečiła (klečela) atd., místo pił, mluvił, klečił atd., v. § 167 č. 2. Obojích těchto změn příčina je v koncovém -ł: -ił změnilo se v ᶥuł, pił změnilo se v piuł n. ṕuł, a podle piła (vysl. ṕiła)-ṕuł atd. utvořilo se také była-buł atd.
b) Sloveso býti má tvary některé s by-, na př. býti, byl, některé s bud-, na př. budu; jako za bud- bývá analogií někdy byd- (na př. zbyde m. zbude, v. § 195 č. 2), tak bývá někdy také bul- m. byl-; na př. když ste zde buly Třeb. Lobk. z r. 1517, nebulo-li by Vaší Mti stížní do mne Třeb. Častolar. z r. 1557, nč. dial. bul chod., podkrk. Šemb. 30, mor. zaboł ui. zabuł (zapomněl) BartD. 43 (hrozenk.). Srov. mrus. buvъ, bula, zabuvъ, zabula atd., Sobol. Lekc. 74 a Polanský v List. filol. 1893, 224 sl.
ý se mění v aj, ej.
217. Dlouhé ý se mění v aj, a toto dále v ej; na př. pýcha-pajcha- pejcha, dobrý-dobraj-dobrej. Změnu ý-aj nazývám rozšířením (jako podobné změny ó-uo v. § 183 a ú-au v. § 197); změna pak další aj-ej je přehlasování, vyložené v § 120. –
Změně v aj podléhá ý všeliké, původní, na př. pýcha-pajcha atp., – i podružné vzniklé, na př. impt. mý (z myj)-maj, wymayz tu ránu Chir. 19ᵃ, krýte (z kryjte)-krajte, krayte ſe Comest. 112ᵃ, výdu (z vyjdu)-vajdu. dušě wayducz z těla Vít. 34ᵇ.
Příčinou téže změny je délka, neboť ve slovích příbuzných tu bývá, tu nebývá, podle toho, je-li slabika dlouhá či krátká; na př. jest stč. pajcha nč. ob. pejcha (- ~) a adj. pyšný (~ -), jest inf. stč. bajti (- ~) nč. ob. bejt (-) a part. byli (~ ~) atd.
Změna ý-aj-ej děje se na půdě české a v době historické. Máme popsati její šíření. Tu bude ukázati: jak dlouho se drží ý, kdy se začíná aj a jak dlouho trvá, kdy se začíná ej, a konečné jaký je stav nynější.